Sýkora nedal Granlundovku a zuřil: Pocity? Úplně na ho*no
Začali dobře. Stejně jako v posledních třech zápasech šli do vedení, byli lepším týmem. Znovu však z ledu odešli poraženi. I tahle prohra byla pro Třinec více než krutá. I když byli Oceláři s utahanou a nevýraznou Spartou lepším týmem, prohráli 3:4 gólem jen půl minuty před koncem. „Je to už třetí zápas, co takhle s prominutím posereme,“ zuřil po utkání útočník Ján Sýkora. Jeden z nejvýraznějších mužů zápasů, kterému nechybělo moc, aby dal parádní gól zpoza brány.
Hlavně v první a třetí třetině jste byli lepším týmem. Je to krutá prohra, že?
„Myslím, že jsme jim darovali góly úplně zbytečně po našich chybách. Velmi špatně se mi to hodnotí. Je to už třetí zápas, co takhle s prominutím posereme. Byli jsme dobře nachystaní, měli jsme šance ve druhé třetině i v přesilovce, mohli jsme odskočit. Já ani nevím, co mám říct.“
Přitom jste začali stejně dobře jako v minulých zápasech…
„Samozřejmě. Hráli jsme fakt dobře, jednoduše. Říkám, puk před brankou musíme odstřelit pryč, nehrát si s tím. Stejně tak okolo modrých čar, z toho pak pramení naše chyby.“
Už je to třetí zápas, ve kterém jste dali první gól, ale pak jste ho těsně prohráli. Jaké se pak honí v hlavách hráčů pocity?
„Jaké jsou pocity? Ty jsou úplně na hovno. Z těch zápasů jsme měli mít minimálně čtyři-pět bodů. Úplně jednoznačně. Ale máme prd.“
Tušíte, jak z toho ven?
„Nevím. Těžko se mi k tomu hledají slova.“
Tak alespoň k tomu lepšímu, co jste v zápase předvedl. V první třetině jste zkusil kličku a lá Granlund. Nechybělo moc, že?
„To nechybělo no…“
Trénujete takové zakončení?
„Ne, vůbec. To byla jen improvizovace.“
