V historii třineckého klubu odehrál nejvíc zápasů, patří k ikonám klubu. Útočník Jiří Polanský je ovšem aktuálně mimo sestavu. Podruhé za sebou se nedostal na led. „Že nehrajete zápas, to se stane každému, ale sté derby mě mrzí hodně,“ připomněl páteční duel s Vítkovicemi. Polanský nezastírá, že od začátku sezony bojuje o místo v sestavě pod Vladimírem Kýhosem těžce.
„Měsíc dozadu jsem jej navštívil a ptal jsem se ho, co mám zlepšit, abych hrál víc,“ říká Polanský . „Bylo mi řečeno, že nic. Myslím si, že to je na osobní rovině, ne hokejové. Přitom nechápu. S panem Kýhosem jsem se potkal poprvé v životě tady v Třinci, neměl jsem s ním žádné předchozí zkušenosti. Ani negativní, ani pozitivní.“
Zraněný tedy nejste?
„Nejsem zraněný, nevešel jsem se do sestavy.“
Důvod vám byl řečen?
„Důvod mi nebyl řečen. Alespoň si myslím, že nějaký smysluplný. Hlavně mě mrzí to páteční utkání s Vítkovicemi, to bylo sté derby. Odehrál jsem toho v desu Ocelářů hodně a nehrát sté derby a dívat se na to z tribuny, to pro mě bylo hrozné.“
Kdy jste se to dozvěděl?
„Ve čtvrtek. Podle toho už jsem upravil tréninkový plán, snažil jsem se makat, abych něco ještě možná zvrátil. Ale nezvrátil. Tušil jsem delší dobu, že se k něčemu takovému schyluje, tohle už byla taková, ne poslední kapka, ale vyvrcholení toho, co tady s panem Kýhosem od začátku roku zažívám.“
Co zažíváte?
„Tak... víte co. Nevím ani, jak to říct, těžce se mi hledají slova. Myslím, že jsem tady v Třinci odvedl kus práce. Za poslední dva roky, ať to nezní nějak sobecky, jsem vyhrál dvakrát bodování a od začátku jsem nedostal šanci v pět na tři, čtyři na tři, pět na čtyři. Hrál jsem pořád čtvrtou lajnu, vyjma toho, když se někdo zranil a zaskočil jsem za něj. Věděl jsem, že jak se všichni uzdraví, tak mě potká osud třináctého útočníka.“
Čím to je? Nesedli jste si s trenérem? Nebo vám říkal, co byste měl zlepšit?
„Měsíc dozadu jsem jej navštívil a ptal jsem se ho, co mám zlepšit, abych hrál víc. Bylo mi řečeno, že nic. Myslím si, že to je na osobní rovině, ne hokejové. Přitom nechápu, s panem Kýhosem jsem se potkal poprvé v životě tady v Třinci, neměl jsem s ním žádné předchozí zkušenosti. Ani negativní, ani pozitivní. Teď to je pro mě taková situace, kdy je polovina sezony za náma. Myslel jsem, že to bude lepší. Hrozně si vážím lidí, že skandují mé jméno. Ani nevím, k čemu bych to přirovnal. Když dáte gól, máte radost chvilku. Když vyhrajete zápas, máte radost s klukama. Tohle je radost na dlouho.“
Jaké tedy vidíte řešení?
„Já chci hrát za Třinec, já chci bojovat. Dokud jsem měl aspoň minimum času na ledě, tak jsem bojoval. Ale z tribuny nemůžu.“
Navrhoval jste nějaké řešení sám za sebe?
„Ne, to je situace stará tři dny, nebo čtyři. Dokud byla šance hrát, tak jsem hrál, neuteču odtud.“
Trénujete individuálně?
„Samozřejmě trénuju navíc, dneska jsem si dal Javorový ráno. Byl dobrovolný trénink, měl jsem s kondičním běhání. Jediné, co mě může posunout dopředu, je práce. Mě nevadí pracovat. Snažím se trénovat dvakrát denně, abych dohnal ty odpolední zápasy.“
S mužstvem jste?
„Samozřejmě, s mužstvem jsem, to mě nestrašte.“
Jak tedy přemýšlíte o budoucnosti?
„Přemýšlím o budoucnosti spojené s Třincem, chci trénovat, akorát vím, že pokud někoho nepřesvědčíte hokejem, tak nebudu přesvědčovat jakoby po lidské stránce. To nezvládnu. Chápu, že někdo vám je sympatičtější, někdo ne. Ale s tímhle jsem se nesetkal.“
Chystáte se za trenérem znovu?
„Chci hlavně pracovat, nebudu tam chodit a vyptávat se. Nemám agenta, který by volal manažerovi nebo trenérovi, ať hraju víc. Budu jen pracovat, chci hrát za Třinec. Mám tady rodinu, vyrostly mi tady děti, mám tady zázemí. Jsem tady dlouho a ani si nedokážu představit, že bych měl jít jinam. Takže budu pracovat. Až dostanu zase šanci, aby lidi viděli, že makám a dám tam sto procent a nejsem nejhorší.“
| Z | V | VP | PP | P | Skóre | B |
|---|
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
