Pavelka po premiéře: Ve Spartě to je výjimečné, tolik lidí jsem snad nezažil
Nastoupil za Spartu v hokejové extralize poprvé, nervozita však na Tomáši Pavelkovi v Pardubicích znát nebyla. Čtyřiadvacetiletý bek při páteční výhře 3:2 v Pardubicích odehrál téměř 20 minut a kromě spolehlivé defenzivy přidal i ofenzivní nadstavbu v podobě přesné rozehrávky a tvrdé střelby.
„Bylo to zajímavé. Je vidět, že na Spartu se opravdu každý chce vyšvihnout, zatím jsem to znal jenom z té druhé strany… Je to výjimečné. Přišlo osm tisíc diváků, to ani nevím, jestli jsem někdy zažil. Takže v tom to bylo jiné a první zápas sezony je vždycky výjimečný, chtěli jsme ho zvládnout.“
Takže duch Sparty na vás dolehl?
„Už během přípravy jsem cítil, jak ten velkoklub působí, jaké jsou jeho cíle a pozice. Teď se mi to všechno jenom potvrdilo.“
Dvě třetiny jste hráli hodně chytře, dostali jste se do vedení 3:0…
„Jasně, takový byl plán. Soustředili jsme se na to, abychom to v první třetině zavřeli vzadu, byli trpělivý. Pak tam přišla krásná přihrávka od Andreje Kudrny zpoza branky na Petra Kumstáta, dostali jsme se do vedení. Ve druhé části jsme byli chytří, dokázali jsme tam ujet, dostali se na 3:0. Já téct proti Spartě 0:3, tak jsem trochu nervózní a i oni podle mě byli.“
Jenže ve finiši se dokázali vrátit na rozdíl jediné branky. Nebyl jste před posledním střídáním nervózní?
„Zbývalo nějakých 30 sekund, měl jsem možná menší obavy. Ale na druhou stranu tam šlo pět bojovníků odhodlaných to dohrát a povedlo se to. Je škoda dát jim takovou naději, ale to je hokej. Stát se to může, hnali je diváci, to snížení si asi zasloužili. Ale výhru ne, ta patří nám.“
Poslouží napjatý závěr jako varování pro příště?
„Vzali bychom si jistě pozitiva i z čistého konta pro gólmana… Ale dají se vzít pozitiva i tohoto, musíme být opatrní v příštích zápasech a nepustit soupeře takhle do kontaktu.“
Nula by jistě byla příjemná pro Samiho Aittokallia, jak se vám vlastně s finským gólmanem při hře komunikuje?
„Byl jsem zvyklý na angličtinu už z dřívějška, v tom není problém. Ale musím přiznat, že zatím nemluvím tolik, jak jsem byl zvyklý. Možná je to ve mně, možná se pořád ještě trochu hledám. Ale věřím, že se tohle rychle srovná a zlepší.“
Co vás ovšem zdobí už nyní je častá střelba. Podporují vás v ní i trenéři?
„Když to mám někde na ose, tak se to snažím napálit. Platí to pro nás pro všechny, protože se kluci snaží minimálně ve dvou chodit do branky a stínit, tečovat. Takže střelba je pro mě přirozenější než nahrávka. Nebo by to tak mělo být.“
V neděli vás čeká domácí debut, jak se na duel s Jihlavou těšíte?
„Jsem v očekávání, být doma v O2 Areně bude zase něco nového. Zatím si moc nedovedu představit, co se dá čekat do Dukly, ale trenéři nás jistě připraví, pustíme si video a budeme vidět. Každopádně potřebujeme potvrdit tyhle tři body, protože vyhrát venku a hned prohrát doma by bylo hloupé.“
