Cingel převezl brankáře Vejmelku: Štěstí, ale zkusil jsem to
Hradec prožil proti Kometě svůj nejlepší střelecký večírek v sezoně, vyhrál 6:3, užil si góly i skalp silného protivníka. „Byl to super zápas, dost ofenzivní. Jezdilo se nahoru a dolů, všichni si to užili. Teda gólmani asi ne,“ spokojeně vykládal útočník Mountfieldu Lukáš Cingel. On a Radek Smoleňák k výhře pomohli dvěma góly.
První gól jste dostal od brankáře Karla Vejmelky jako takový dárek. Co se honilo hlavou, hlavně trefit prázdnou bránu, když vám tak přesně nahrál?
(usměje se) „Trochu jsem mu naznačil, že půjdu z pravé strany. Nevím, jestli si nebyl jistý, nebo měl hlavu dole, na poslední chvíli jsem strhl pohyb doleva, říkal jsem si, že to tam bude dávat. A vyšlo mi to. V tu chvíli nebyl ani čas na něco myslet, musel jsem puk zpracovávat, ještě se otočit a bekhendem dávat do brány.“
Takže jste dotlačil gólmana tam, kam jste chtěl?
„Zkusil jsem to. Bylo to i hodně o štěstí. Nevyjde to vždycky, ale teď to dopadlo.“
Zápas se ale vyvíjel lépe pro soupeře, inkasovali jste už ve druhé minutě. Chyba v koncentraci?
„Bylo to po naší chybě, něco se tam stalo. Ale nepřestali jsme hrát, rychle jsme zareagovali, otočili na 2:1, tohle nám dalo pak hodně energie.“
Kometa stejně srovnala. Byla klíčová přesilovka 5 na 3, kdy jste zvýšili na 4:2?
„Asi ano. Tohle bylo zlomové, kluci to tam skvěle sehráli. Kometa kousala pořád dál, nic nevzdala. Ale my jsme byli dál soustředění.“
Nemyslel jste při dvou gólech na hattrick?
„No, šel jsem sám na branku a nedal... (usměje se) Ale nevadí, třeba příště. Hlavně nás těší, že jsme dali víc gólů. Snad takovou střeleckou formu dovedeme udržet a prolomili jsme to.“
Dva góly dal i Radek Smoleňák. V čem Hradci pomůže?
„Je to super hráč, silný před brankou. Puky k němu létají, dovede si je najít, umí jít do dobré pozice. Takového hráče jsme potřebovali. Když dá nějaký gól, týmu se uleví, dodá nám to sebevědomí.“
Jako kdyby byl ve Švýcarsku někde na prázdninách, ne? Dva zápasy, čtyři góly, chytil tam formu.
„Asi mu to tam pomohlo. A nebo se těšil, že přijde zase zpátky.“ (usměje se)
