Ve čtrnácti letech opustil rodný Liptovský Mikuláš, aby se hokejově posunul. Jozef Baláž, talentovaný slovenský útočník (19), si společně s rodinou vybral Vítkovice. Hlavně díky Rudolfu Hunovi, který tehdy v Ostravě hrával a z Liptovského Mikuláše se s tátou mladého útočníka dobře znají. V neděli se Baláž dočkal premiérového gólu v Tipsport extralize. Skóroval proti Chomutovu (4:2), puk na památku mu přivezl obránce Petr Šidlík.
Premiérový bod v elitní soutěži si přitom Jozef Baláž připsal už v minulé sezoně. Hned při svém prvním startu v áčku Vítkovic. V Mladé Boleslavi přihrával ve 20. kole na vítězný gól Ondřeje Romana. Na premiérovou trefu čekal rok. Stylově udeřil opět ve 20. kole.
„No, dlouho jsem čekal, tak jsem rád, že mi to tam konečně spadlo,“ usmíval se Baláž. „Už bylo načase.“ Čekání sice trvalo rok, nicméně v minulé sezoně Baláž za Vítkovice odehrál 4 zápasy (0+1) a letos naskočil do devátého extraligového duelu. Průměrně na ledě stráví osm minut, zaznamenal první bod. Jinak se rozehrává v první lize, v sobotu se v dresu RT TORAX Poruba proti Vsetínu rozparádil, zapsal tři body (2+1).
„Pomáhá mi to, můžeme se tam vyhrát a je to už mužský hokej. Proto jsem rád, že tam můžu být.“ V Porubě Baláž válí (19 zápasů/ 8+5), stejně jako dřív ve vítkovické juniorce, s devatenáctiletým Radimem Tomanem. Ten má v Porubě bilanci 20 zápasů/ 3+9. I extraligové starty sbírají podobně.
„Není to jen o Balážovi, patří k němu i Toman a Pytlík,“ přitakal asistent vítkovického trenéra Pavel Trnka. „Nastupují většinou v jedné lajně, zatím si to odehrávají solidně. Je tam samozřejmě vidět nezkušenost, ale jsou mladí a mají jednu velkou výhodu - živelnost. Jsou ve čtvrté lajně, ale každý se může posunout a svoje role si plní velice solidně.“
Gól brankáři z NHL? Cenné
Premiérovou trefu si Baláž připsal zkušeně. Po závaru Chomutova vyhodil Šimon Stránský vysokým obloukem puk, Baláž ujel a bekhendem jej zasunul pod betony Justina Peterse. „Straňas (Stránský) říkal, že mě viděl, tak to tam hodil obloučkem,“ líčí mladý útočník. „Hodil mi to hezky a já jsem jel sám na branku. Nezbývalo mi nic jiného, než vystřelit a dát gól. Chtěl jsem to dát mezi nohy, nebo trefit beton, ať se to odrazí na spoluhráče.“
První trefu si bude pamatovat i proto, že překonal gólmana se zkušenostmi z NHL. Peters odchytal za Carolinu, Washington a Arizonu 83 zápasů a jako trojka má i bronz z olympiády v Pchjongčchangu. „Je to o to cennější,“ usmíval se Baláž. „Když chytal v NHL, tak jo.“

Baláž sice v mládežnických reprezentacích obléká slovenský dres (naposledy si zahrál na mistrovství světa do 18 let), ale mluví plynulou češtinou. „Jsem v Ostravě už šestý rok, chodím tu i do školy, takže tak,“ pousmál se. Do Vítkovic jej přivedl útočník Rudolf Huna, který je stejně jako Baláž z Liptovského Mikuláše.
„Otec jej zná dlouho, když jsme s rodinou zvažovali, kam se posunout, tak mi Rudolf Huna pomohl právě do Vítkovic. Zařídil mi tu možnost zkoušky, abych se mohl ukázat. Za to jsem mu vděčný. Nebylo lehké odejít z domova, bylo mi čtrnáct, ale věděl jsem, že je to pro můj rozvoj. Časem jsem si zvykl a jsem rád, že jsem právě tady. Byla to mě dobrá volba.“
Mladého dravce chválí i spoluhráči. „Má velmi dobrý pohyb, už předešlé zápasy se dostával do šancí,“ ocenil obránce Ivan Baranka. „Jsem za něj rád, že mu to tam padlo, svůj první gól si odbyl a může být možná i v hlavě uvolněnější. Přeju mu, aby mu to tam padalo ještě víc.“
