František Černík, legendární útočník a později i dlouholetý šéf Vítkovic, má od pátečního večera pod stropem Ostravar Areny svůj dres s číslem 9. Vítkovický klub, který slaví 90. let od založení, mu připravil parádní slavnostní představení před zápasem se Spartou Praha (4:2). Černíkovi kromě 82 bývalých hráčů a trenérů zprostředkovaně gratulovaly i další legendy - Vincent Lukáč, Milan Baroš, Vladimír Vůjtek, Dárius Rusnák nebo sovětský brankář Vladislav Treťjak.
„Jen málo hokejistů mi dalo v jednom zápase tři góly. A tys to dokázal!“ čertil se naoko Treťjak na Černíka z videa promítaného na kostce. „Vynikající hokejista i člověk.“ V podobném duchu se nesly všechny gratulace. Přidal se i René Fasel, prezident IIHF, nebo Černíkova dcera Andrea s vnučkami Terezkou a Viktorií.
Pětašedesátiletý František Černík je mistrem světa z roku 1976, stříbrný olympijský medailista z roku 1984. S Vítkovicemi slavil mistrovský titul v roce 1981. V ostravském klubu hrával (1964-76 a 1978-84), pracoval jako generální manažer (1998-2004) a byl i prezidentem (2004-16). Krátce se dostal i na střídačku jako trenér.
Když mu aplaudovala celá hala (8939 diváků) včetně nastoupených osobností, neskrýval dojetí. Emoce přiživila i minuta ticha za tragicky zemřelé horníky z Dolu ČSM Stonava ze čtvrtečního večera.

„Chtěl bych poděkovat především svojí rodině, že to se mnou tak dlouho vydržela,“ děkoval Černík. „I vítkovickému klubu za tohle setkání.“ Plachtu s replikou dresu pomáhali vyvěsit kapitán Jan Výtisk a Rostislav Olesz. Černíkova 9 se tak pod stropem přidala k dresům brankáře Josefa Mikoláše (číslo 1), obránce Jana Kaspera (4) a útočníka Miroslava Vlacha (11).
Mezi „osobními“ gratulanty byl i Zdeněk Návrat, poslední žijící pamětník mistrovského titulu Vítkovic z roku 1952. Nebo dlouholetý vítkovický kapitán Jiří Burger. Kreativní útočník symbolicky v Ostravě končil ve stejném roce jako dlouholetý šéf. Od roku 2016 je Černík čestným prezidentem.
„Dlouho jsem tu nebyl, je tu spousta známých tváří, už jsem si stihl s některými promluvit, zavzpomínat,“ říkal Burger ještě před zápasem se Spartou. Sám má od klubu slíbenou rozlučku, zatím k ní ovšem nedošlo. „Byl to problém na mojí straně, dvakrát možná třikrát jsem byl zvaný, ale byl jsem časově zaneprázdněný,“ dodal Burger.
Parádní oslava a černé retro dresy s velkým V na prsou, ve kterých hrávali Ostravané své první zápasy ve třicátých letech, se líbila i hráčům. „Byla to velká show a my jsme pak předvedli i výkon, co má být,“ těšilo útočníka Jana Schleisse (1+1). „To bylo dobrý, že se to takhle povedlo.“
