Výtiskova tisícovka: Všichni lítali, já šmatlal u mantinelu, přišla i babička
Emoce, dojetí, smolný vlastní gól, asistence u vítězné branky i netradiční únik do brejku. Vítkovický obránce Jan Výtisk (37) si jubilejní zápas číslo 1000 užil se vším všudy. Vítkovice porazily Karlovy Vary 4:2. Koukal na sestřih momentů bohaté kariéry, u sebe nejbližší členy rodiny a hlavou mu běžely vzpomínky. „Začátky byly těžké. Když mě taťka přivedl na hokej, hned mě šoupli s o rok staršíma, vycházelo to tak věkově. Oni na bruslích lítali, já se držel mantinelu a šmatlal jsem na tom,“ usmíval se železný bek. „Ne, že bych teď už na ledě lítal. I když, dneska jsem ujel... Něco jsem zlepšil.“
Jak jste si tisící zápas užil?
„Pro mě to bylo emotivní. Když jsem viděl hráče, co mi na kostce přejí, s těmi kluky jsem hodně zažil. Hlavně ty slovenské hvězdy, které jsem potkal v Liberci. Úžasní kluci. Byl jsem naměkko, moc mě to potěšilo. Na druhou stranu, měl jsem z toho trochu strach. Když je nějaký takový ceremoniál, tak zápas stojí za dvě věci. Naštěstí máme tři body, urvali jsme to.“
Na tisíc ligových zápasů před vámi dosáhlo jen 16 hráčů, jaké to pro vás je?
„Pro mě to je velké číslo. Zadostiučinění celé kariéry. Mám něco za sebou, moc si toho vážím. Jak říkáte, moc hráčů tisícovku nemá, ale u mě je to ovlivněno tím, že jsem nebyl nikde venku a pořád hraju doma. A už asi dohraju. (usměje se) Doufám, že ještě nějaké zápasy přidám.“
Váš táta vzpomínal, že když vás poprvé přivedl na trénink před třiceti lety, byl jste kluk v ušance a oteplovačkách, který neumí bruslit. Co si pamatujete vy?
„Začátky byly těžké. Když mě taťka přivedl na hokej, hned mě šoupli s o rok staršíma, vycházelo to tak věkově. Oni na bruslích lítali, já se držel mantinelu a šmatlal jsem na tom. Ne, že bych teď už na ledě lítal. I když, dneska jsem ujel... (usměje se) Něco jsem zlepšil. Začátky byly krušné. Vzpomínám rád. Dostal jsem třeba od babičky dres, měl kapsičku na puk, tady na hrudi. Nějak jsem to přetrpěl, probojoval až do dnešní doby a jsem za to rád.“
To byl pletený dres?
„Pletený nebyl. Takový bílý s kapsičkou, do které jsem si mohl dát puk. Protože s těma staršíma jsem puk moc neměl, tak jsem měl svůj. Bylo to těžké, no.“
Babička na jubilejní zápas také přišla, to vás jistě muselo těšit, je to tak?
„Ano, jsem rád. Má osmdesát šest, jen dojít tady je pro ni kumšt. Jsem rád. Měl jsem tady všechny nejbližší, jsem jim strašně vděčný. Jak jsem říkal na ledě před zápasem, moc všem děkuji. I fanouškům a spoluhráčům. Vždycky byla parta perfektní, vždycky jsem to chytnul, že kluci byli úžasní. Bez nich to člověk nikde nedotáhne. Jsem za to rád. Tímto bych chtěl poděkovat i Aleši Volkovi, který se mnou táhl celou kariéru. Velký dík patří jemu.“
Jestli jsem se správně díval, měl jste i premiéru proti Karlovým Varům, sešlo se to pěkně?
„Já si to nepamatuju... Vím, že jsme za chlapy naskočili se Zbyňou Irglem a že to byl Třinec. Ale tyhle informace... Ono už se psalo, že mám tisícovku před patnácti zápasy. Třeba tam zas nějaký zápas vypadne a bude se opakovat další ceremoniál. (usmívá se) Ale když vyhrajeme, tak to beru.“
V 54. minutě jste se utrhnul do brejku. Olesz říkal, že se vám muselo mlžit před očima, bylo to tak?
„Ta útočící brána je pro mě vždycky daleko. Už jednou jsem takhle jel a co se k bráně blížím, tak se vždycky zmenšuje a zmenšuje. Je vidět, že se do takové šance dostanu jednou za deset let. Nezvedl jsem to, bohužel. Dřevák.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 52 | 170:125 | 101 |
| 2 |  | 52 | 153:117 | 99 |
| 3 |  | 52 | 178:116 | 98 |
| 4 |  | 52 | 147:125 | 93 |
| 5 |  | 52 | 149:133 | 88 |
| 6 |  | 52 | 127:136 | 85 |
| 7 |  | 52 | 142:131 | 83 |
| 8 |  | 52 | 128:118 | 82 |
| 9 |  | 52 | 143:144 | 77 |
| 10 |  | 52 | 140:140 | 76 |
| 11 |  | 52 | 128:147 | 71 |
| 12 |  | 52 | 125:155 | 53 |
| 13 |  | 52 | 116:174 | 50 |
| 14 |  | 52 | 102:187 | 36 |
- Play-off
- Předkolo Play-off
- Baráž
