Litvínovský dres k němu patří tak, jako by ho měl vytetovaný na těle. Michal Trávníček českou nejvyšší soutěž až na krátkou odbočku jinde nehrál, sedm let je kapitánem. Pod Krušnými horami zažil v roli lídra historický titul, ale taky dvě nervydrásající baráže. „V Litvínově není každá sezona stejná,“ připomíná s nadhledem 39letý bourák, který by mohl být příkladem věrnosti a loajality.
K tomuhle klubu vzhlížel odmalička, už když se s tátou z rodného Děčína jezdil dívat na zápasy. Sám do něj přišel ve třinácti, od té doby ho vlastně neopustil a ani si nedovede představit, že by hrál jinde. Ze svých předchůdců s céčkem na dresu má herně blíž k Romanu Vopatovi než Robertu Reichelovi. Netrhal sítě jako plno jiných útočníků, kteří tudy prošli. Michal Trávníček však už taky patří k litvínovským ikonám. Za dnešní Vervu sehrál 1004 zápasů, jen na osm utkání si odskočil do Zlína. A další přibudou, smlouvu prodloužil o dva roky.
Zvažoval jste, jestli ty dva roky ještě vezmete?
„Přemýšlel jsem, co bude. Už s ohledem na to, kolik mi je. Ale myslím, že herně jsem úplně nepropadnul, svoje jsem si odehrál. Když Jirka (Šlégr) přišel s nabídkou prodloužení smlouvy, už jsem neváhal. Bral jsem to tak, že se cítím dobře a ještě to zvládnu.“
Takže po ránu se vám vstává dobře? Netrvá chvíli, než se rozhýbete?
„Vstávám v sedm, vypravím a odvezu děti do školy a pokračuju na trénink. Kolikrát se mi nechce z postele, ale jakmile jednou vylezu, už je to dobrý. Měl jsem štěstí, že jsem neprodělal žádné velké zranění, které by mě vyřadilo na půl sezony nebo na sezonu, nic chronického. Moje tělo je naprosto skvělé, funguje, vždycky mě podrží.“
Kromě krátké odbočky ve Zlíně a roku a půl v AHL jste celou kariéru strávil v Litvínově. Dovedete si vůbec představit, že byste hrál jinde?
„V české lize ne. I do toho Zlína jsem se dostal trošku bez vlastního přičinění. Tenkrát se ještě nehrálo play out, do play off postupovalo osm mančaftů a poslední tým šel přímo do baráže. Ostatní měly po základní části volno. Ještě před uzávěrkou přestupů bylo jasné, že se Litvínov do osmičky nedostane, ale zůstane v prostředku, protože Vsetín byl poslední asi o třicet bodů. Na závěr sezony uvolnili asi pět hráčů, aby ulevili rozpočtu. A tak mi jednoho dne oznámili, ať se nazítří hlásím ve Zlíně. Myslel jsem, že si ze mě dělají srandu.“
Bydlíte pořád v Děčíně, proč jste se nikdy nepřestěhoval?
„V Litvínově mám zázemí. Když potřebuju, zůstávám. Ale rodina je v Děčíně. Hoďka cesty tam, hoďka zpátky. Dá se to skousnout.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
