Dříč Kumstát o konci kariéry: Už mě to nebavilo. Teď dělá osobního řidiče | iSport.cz
Ondřej Kuchař
25. srpna 2019 • 04:40

Dříč Kumstát o konci kariéry: Už mě to nebavilo. Teď dělá osobního řidiče

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Barošovy momenty: Liverpool, turecké obrození i pomoc Baníku
SÁZKAŘSKÉ TIPY: Postoupí Bohemians? Má cenu sázet proti Spartě a Plzni?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Nikdy toho moc nenamluvil. Nechal za sebe hovořit výkony na ledě. „Víš, že jsem na ty rozhovory nikdy nebyl, ale jestli se mnou chceš ztrácet čas…“ reagoval Petr Kumstát na žádost o interview. Pro sebe typicky. Skromně. Pokorně. Nakonec se autor 290 extraligových gólů u kávy rozpovídal. Popsal svou úctyhodnou kariéru, radosti, strasti i poslední nelehké roky ve Spartě. Další trefy už nepřidá, brusle pověsil na hřebík.



V mládí neuchvacoval oslnivým talentem. V dorostu i mezi juniory hrál druhou nejvyšší soutěž. Petr Kumstát si kariéru tvrdě vydřel. „Dneska se kluci spoléhají, že to přijde samo. To je ale nesmysl. Každý raději volí jednodušší, pohodlnější variantu,“ říká dvoumetrový bourák, jenž v rozhovoru pro iSport Premium bilancuje svoji kariéru, vzpomíná, hodnotí. Upřímně a otevřeně.

Během celé 19 let trvající profesionální kariéry jste prošel pouze třemi kluby. Vy nemáte moc rád změny, viďte?
„Moc ne, ale nikdy jsem to nijak neplánoval. Stejně neovlivníte, jestli vás třeba klub někam vymění, nebo vás vyhodí. Začínal jsem ve Znojmě, přišel jsem tam po škole. Hrál tam brácha, bydlel jsem u něj. Vůbec jsem netušil, jestli se v hokeji prosadím. Rodiče mi pomáhali se živit, protože jsem tam měl maličkou smlouvu.“

Vzpomenete si, jaký byl váš první plat?
„Vím to naprosto přesně, pět tisíc korun. Zaplatil jsem sociální a zdravotní pojištění a skoro nic mi nezbylo. Nájem platil brácha, zbytek rodiče. U mladých hokejistů to tak bývá, nebo bývalo normální. Dnes už se podmínky pro kluky dost změnily.“

Měříte skoro dva metry, jak těžké pro vás bylo zkoordinovat mohutné tělo? Chlapci s tím po rychlém růstu v pubertě mívají často problémy.
„Nebyla to sranda, připadáte sám sobě hrozně neobratný. U vysokého hráče všechno vypadá pomaleji, ale kolikrát tomu tak není. Musel jsem se ale přizpůsobit. V té době jsem byl navíc hrozně hubený, měl jsem jen 78 kilo. Trenéři chtěli, abych zesílil. Šlo to postupně, každý rok pár kilo. Nejvíc jsem nabral až v Karlových Varech, kde byl stejně jako předtím ve Znojmě můj osudový trenér, pan Miloš Hořava. Spolu s Radimem Rulíkem dělali letní přípravy, to bylo peklo. Strašně moc mi to ale dalo. Přibral jsem, nabral svaly, zlepšil dynamiku.“

Tak si vás asi budou všichni fanoušci pamatovat: lehce shrbený postoj, ale rychlé nohy, díky kterým jste dokázal častokrát pláchnout po křídle a skórovat.
„Pokud si lidi tohle vybaví, pak budu jen rád. Vypadal jsem nekoordinovaně, lidi se mi často smáli, já ale nakonec zvládl z nevýhody udělat přednost. S dlouhýma nohama mi stačilo udělat pár kroků a díky dynamice jsem dokázal ujet. Nerad se chválím, ale rychlost jsem měl. Kdyby ne, tak bych za kariéru nejel tolikrát sám na bránu. Soupeři to mnohdy nečekali, když už jsem se rozjel, bylo pro ně kolikrát pozdě. Dokázal jsem se tam natlačit, navíc s mýma dlouhýma rukama a hokejkou se mě zastavovalo těžko.“

Ze Znojma jste po třech letech nabral směr Karlovy Vary, kde jste strávil deset let, vyhrál tam titul. Vzpomenete si, jak se zrodila legendární lajna dvou věží s Václavem Skuhravým a Janem Košťálem?
„Vyloženě štěstí, s Vencou se tomu i dneska smějeme. Měl jsem hrát nějaký zápas ve čtvrté lajně s Robinem Baculem a Kubou Krausem. Den před utkáním se ale klasicky impulzivní Venca na tréninku kvůli něčemu rozčílil, a jak ze sebe v šatně strhával výstroj, suchým zipem si poškrábal oko. Hůř viděl, nebylo jisté, jestli vůbec bude hrát. On by hrál klidně i bez oka, je to blázen. Za každou cenu chtěl nastoupit, trenéři ho ale dali ke mně do čtvrté lajny. No a my

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0
52. kolo
Články odjinud


Články odjinud