Patera o legendách Kladna i play off 1994: Pár hráčů se nechalo napálit
Vyhlášená líheň talentů. Klub, jenž dal světu ikony. Nejenom Jaromíra Jágra, ale i Milana Nového, nejlepšího střelce československé hokejové historie. „Právě oni dva, spolu s panem Pospíšilem, jsou pro mě největší osobnosti,“ říká někdejší útočník Pavel Patera, další slavný odchovanec. Teď už působí v Mladé Boleslavi jako kouč, ale kladenské srdce bije dál... Pro iSport mluví i o tom, proč klubu utekl titul v extralize.
Vyhrál čtyřikrát mistrovství světa. Olympijský turnaj v Naganu, ligový titul ve třech zemích. Pouze s mateřským Kladnem ne. „Když si to vezmu, tak jsme si to v tu chvíli nezasloužili,“ říká někdejší geniální centr. Slavná Poldovka kralovala v sedmdesátých letech, ligu vyhrála celkem šestkrát.
V historické ideální sestavě podle deníku Sport jsme vás dali v rámci slavné Blue Line s Otakarem Vejvodou a Martinem Procházkou. Souhlas?
„Souhlas! (usměje se) Díky.“
To byla lajna všeho srdce, že?
„S Otou jsem hrál od přípravky, potom s Martinem vlastně celou seniorskou kariéru. Tihle dva byli pro mě nej. Bohužel Ota měl zranění, nemohl s námi dál pokračovat. Což mě mrzí. Ale nezažil jsem lepší křídla. Asi to i tak na ledě vypadalo.“
Čím jste si tak sednuli?
„I když jsme nebyli na ledě, dost času jsme strávili dohromady, rozuměli jsme si ve více věcech. No a potom se to projevilo i při hře. Měli jsme stejné myšlení. Občas se to hrálo naslepo, hra byla rychlejší. Sedli jsme si po hokejové i lidské stránce. Mám zkušenosti, že když si lidi sednou mimo, klape to pak i na ledě.“
V čem byl největší přínos Otakara Vejvody?
„Ota měl všechno. Herní myšlení, uměl zakončit. I když byl menší postavy, u mantinelu vyhrál každý souboj. Protože byl hrozně chytrý. Pomohlo mu i to, že byl podsaditej, měl nízko těžiště. Takže s ním nikdo nehnul... Je těžký u něj vyzdvihnout jednu vlastnost, protože to byl komplexní hokejista.“
A k tomu střelec Martin Procházka.
„Byl i výborný bruslař. Hodně chytrý hráč.“
Celá kladenská historie je plná skvělých hráčů. Koho vy jste nejvíce obdivoval, když jste vyrůstal?
„Už jsem moc nezažil slavnou generaci, která vyhrávala tituly. Bylo mi pět, šest. Samozřejmě něco v paměti mám, ale hrozně málo. Když už jsem začal víc vnímat hokej, hrozně se mi líbil útok Fiala, Kameš, Eberle. No a pochopitelně hlavně centr – Vláďa Kameš. Celkově jsem na ně hrozně rád koukal.“
Milana Nového už si při hře nevybavujete?
„Když vládl v sedmdesátých letech, už moc ne. Mám jenom takové záblesky. Ale pochopitelně si ho pamatuju z konce kariéry, kdy se vrátil zpátky na Kladno. To už nastupoval s Jardou Jágrem, který se do áčka dostal dřív než já. To, co pan Nový dokázal, je neuvěřitelné. Jestli se nepletu, tak v jedné sezoně dal snad 59 gólů, to je něco neskutečného. Ohromné číslo.“
Ano, bylo to v ročníku 1976/77. Takovou porci stihl za 44 utkání.
„Klobouk dolů. Co vím a co jsem si četl, určitě to nebyla náhoda, neustále střelbu piloval. Dopracoval se k tomu prací. Smekám před celou generací, která vyhrávala v sedmdesátých letech tituly v Kladně, ale i s nároďákem. To byli páni hokejisté.“
Nelitujete, že jste si panem Novým nestihl zahrát, když končil v Kladně?
„On byl centr, já taky, to bychom si spolu asi nezahráli! (usměje se) V tom to měl Jarda (Jágr) lehčí, že mu mohl hrát křídlo. Ale já si nestěžuju, na křídlech jsem měl za kariéru spoustu osobností.“
Je gól pana Nového zámořské velmoci při Kanadském poháru v roce 1976 i pro vás ten nejpamátnější z jeho dílny?
„Ten jsem viděl několikrát. Asi i pro něj je to nejvíc. Když se řekne pan Nový, vybaví se mi právě tahle trefa.“
Jste hodně hrdý na to, že jste součástí slavné kladenské školy?
„Pochopitelně si toho vážím. Hřát to musí hlavně trenéry, kteří takové hráče vychovali. Především slavnou generaci kolem pana kapitána Pospíšila, jak už jsem o ní mluvil. Když budu mluvit za sebe, jsem vděčný koučům, kteří dali šanci mně. Jako pan Neliba, Müller, předtím Eda Novák.“
Čím to, že právě Kladno vychovalo tolik hvězd?
„Měli jsme výhodu, že byly dva týmy. Jak Poldi, tak PZ (Pracovní zálohy). Nebylo to rozdělené na áčko, béčko, ale díky tomu mělo Kladno vlastně dvakrát tolik hráčů než ostatní týmy. Potom se z toho čerpalo i v seniorském áčku.“
Vy jste vyhrál olympiádu, čtyřikrát šampionát, tituly se Vsetínem, ve Švédsku i v Rusku. Jen s mateřským Kladnem ne. Jak vás to mrzí?
„Beru to tak, že my jsme si to prostě nezasloužili. Když jsme byli nejlepší v lize, nedotáhli jsme to... Jednou se stalo to, že se pár hráčů nechalo napálit a prohráli jsme v roce 1994 s Olomoucí.“
Kolem toho vzniklo mnoho spekulací. Nechcete k tomu říct víc?
„Ne, ne, dál bych to nechal bez komentáře.“
A kdy jste mohli vyhrát podruhé?
„To bylo během výluky, kdy nám někteří kluci odešli do zahraničí. V jiných týmech jim zůstali.“
Tři největší osobnosti v historii Kladna podle Pavla Patery |
František Pospíšil Milan Nový Jaromír Jágr |
Myslíte výluku 2004/05?
„Ano. Odešli během sezony Jarda (Jágr) a Franta (Kaberle). V play off jsme ve čtvrtfinále prohráli v sedmém zápase s Pardubicemi, které to potom dotáhly až do konce. Neříkám, že bychom je určitě porazili, ale třeba jo, kdyby Jarda s Frantou zůstali. Zažil jsem pár vítězných týmů, ať v reprezentaci nebo na ligové úrovni. A vždycky se od začátku do konce táhlo za jeden provaz. Pak má člověk štěstí, může se dostavit úspěch. Ale když to tak není, titul sám nepřijde. Takže jsme to spravedlivě nevyhráli.“
Vy jste byl i u velmi nepříjemného okamžiku, když jste v sezoně 2013/14 spadli...
„Bohužel, no. Co k tomu říct... Nepovedl se nám start do baráže, potom už jsme to honili horko těžko. Měli jsme úzký kádr, zranilo se nám pár klíčových hráčů. Co si matně vybavuju, táhlo se to na tři pětky. Bylo to hrozně těžký.“
I když už jste součástí mladoboleslavského hokeje, kladenské srdce vám bije dál, že?
„Každý to má tak, že i když působí jinde, vždycky se podívá, jak hrálo jeho rodné mužstvo. V tom nejsem výjimka. Všichni to sledují. Sestup nepřeju nikomu, ale pochopitelně jsem si nepřál, aby to bylo Kladno. Měli velmi sympatickou sezonu, hráli hodně dobře. Akorát ten závěr nezvládli.“
Kdyby přišel zákaz hokeje kvůli koronaviru o týden dřív, nejspíš by v extralize zůstali.
„Jo jo. Poté, co hokej nečekaně skončil, byla jediná jistota, že jde Kladno dolů. Bohužel... To je prostě pech.“
Přejete mu rychlý návrat?
„Stejně jako jsem jim nepřál sestup, tak bych si přál, aby šli rychle zpátky. Pro mě je jediná výhoda, že se budu moct chodit koukat na zápasy, protože se nehraje ve stejný den. Ale to je taková blbá výhoda, kterou bych rád oželel. Kladno jak hrou, tak i fanoušky extraligu obohatilo. Je škoda, že spadnuli. Bojovali ale s dalšími hokejovými velmocemi. Takže to bylo těžký říct, kdo by měl být dole místo nich. Každopádně Rytířům držím palce.“
