Od bagru k mistrům z Třince. Jak si Jaroměřský vysloužil životní přestup

Miluje otužování. Občas mu ale ani litry ledové vody nestačí, aby spláchnul vtíravý pocit, jestli se mu to všechno po divokém hokejovém kolotoči stále jenom nezdá. Turnovský rodák Jan Jaroměřský roky vymetal hostování v první a druhé lize, dvakrát už s hokejem seknul. Definitivně se našel v Olomouci. Při postupu do extraligy v roce 2014 vstřelil v prodloužení posledního barážového zápasu klíčový gól, postupně se vypracoval ve spolehlivou oporu. Kterou teď získali třinečtí Oceláři.

„Kdyby mi někdo před jedenácti lety, kdy jsem se za pár drobáků živil okopáváním zahrad, řekl, že jednou získám v extralize své pevné místo, týmové úspěchy i sportovní uznání, nejspíš bych se mu vysmál,“ líčí upřímně Jaroměřský ve svém příběhu v projektu Bez frází. „Cestičku mi nikdy nikdo nezametal, pár klacků pod nohy jsem si do ní hodil sám. Prošel jsem si hokejovým pralesem, chodil do klasické práce a řešil své průšvihy. Některé jsem si způsobil sám, jiné prostě přinesl život.“

iSport Premium nyní pro nové předplatitele jen za 1 Kč na první měsíc >>>

V 31 letech píše úplně novou kapitolu. Po sedmi sezonách v Olomoucí začíná s Oceláři přípravu na nový ročník. „V Olomouci jsem byl šťastný, ale přál jsem si posunout se do top klubu, který má nejvyšší ambice,“ přiznává Jaroměřský pro klubový web. „To Třinec splňuje, lepší tým v lize není, proto mě to sem táhlo. Chtěl bych s ním vyhrát titul a zvednout nad hlavu mistrovský pohár.“

Nabídek měl víc. „Samotného mě zaskočilo, kolik jich bylo,“ neskrývá potěšeně. „Ale když se ozval Třinec,