Jandač překvapil: Kdyby Miloš Hořava nepřišel, nabídl bych rezignaci
Došlo mu know-how a po černé výsledkové sadě došlo v teritoriu Josefa Jandače k zásadnímu kroku. Bývalého trenéra reprezentace, jehož práce se začala míjet účinkem, přišel podpořit Miloslav Hořava. Znovu se oprášil tandem, jenž na jaře dotáhl rudou posádku k Prezidentskému poháru a na dotek finále play off. V Brně to hned napoprvé vyšlo, hosté v klasice Tipsport extraligy udolali Kometu 5:2 a roztrhali sadu osmi porážek v řadě. „Kdyby Miloš nepřišel, byl jsem připravený rezignovat,“ přiznal Jandač posléze pro iSport.cz.
Rychlé vedení o dva góly a poté obvyklé čekání, co to se Spartou vyvede. Zase se položí, anebo po dlouhé době vydrží? Tentokrát Pražané zabrali, trenéři vítězů slavili tak mohutně, že domácím protějškům zapomněli podat ruku. „Za to se chci omluvit Jirkovi Kalousovi a celému realizačnímu týmu. Ne že bychom jim ruce podat nechtěli, ale byli jsme v euforii jako kdybychom vyhráli mistrovství světa a utekli jsme,“ vysvětloval v rozhovoru pro iSport Premium Josef Jandač, po delší době usměvavý.
Zalila vás velká úleva?
„Hrozně cenné vítězství, všichni vědí, proč… Ubojovali jsme to, hodně nám pomohl i návrat Saši Saláka. Byl to hrozný risk, téměř bez tréninku šel do zápasu. Podržel nás především ve druhé třetině, kdy jsme se ocitli pod obrovským tlakem. Pomohli jsme si trochu i přesilovkami. Pořád je však před námi hrozně moc práce, musíme konsolidovat sestavu, dát dohromady marody během pauzy. Zda se nám to povede, zatím nevím. Ale určitě se nám bude líp dýchat, než kdybychom šli do pauzy s další prohrou.“
Přišel Miloslav Hořava a najednou to jde. Přitom těžko mohl za dva dny podat zázračné léky. Takže jaké máte vysvětlení, že Sparta konečně udržela vedení?
„Miloš Spartu sledoval, věděl, co a jak řešíme. Jako impuls jeho příchod mohl jednoznačně zafungovat, proč ne. Ale jeho práce se projeví až později. Každopádně jsem hrozně rád, že se vrátil. Jak hokejově, tak lidsky je to super chlap. Já nechci říkat, že s Tomášem Hamarou (asistentem) to nefungovalo, bude s námi dál. Ono se to u nás nabalovalo postupně… Jedno s druhým. Vypadl nám gólman, další hráči ze sestavy, do toho jsme neuhrávali dobře rozehrané zápasy, začalo to na nás padat. Až jsme začali hrát fakt špatně… Série porážek se prodlužovala, měli jsme svázané ruce, nohy, všechno. Tady v Brně bylo rozhodující, že se vrátil Saša do brány, zavřel to. Umordovaný vítězství! Kdyby nám to ve druhé třetině napadalo a prohráli jsme 2:6, nikdo by se nemohl divit.“
S ohledem na předchozí prožitky a kolapsy, kdy jste si byl jistý, že tři body nepustíte?
„Takhle jsem nad tím nepřemýšlel. Ty koncovky už si musí uhrát a pohlídat hráči. S Kometou jsme tam taky měli námazy do sólových nájezdů, ale tady je zkrátka soupeř nepotrestal, předtím ano, a tak jsme jezdili se staženýma hubama domů. Kdyby na Kometě po Dvořákově hrubce padl gól na 4:3, mohl se i zde opakovat scénář minulých utkání. Pokud se takhle budeme chovat dál, nemáme šanci pomýšlet na vyšší příčky, potažmo v play off si na něco sáhnout.“
Stejně mi povězte, nemusel jste potlačit své ego, když Sparta pracovala na Hořavově příchodu? Byť i s vaší pomocí.
