Dohromady dvě dekády pracoval pro Kladno. Nejprve jako šikovné křídlo, posléze v pozici kouče či manažera. Mezitím prožil fajnové časy v Německu. Právě tam David Čermák po sezoně směřoval svoji trenérskou budoucnost, ovšem telefonát z Českých Budějovic vše změnil. „Nastal čas změnit vzduch,“ přiznává jednapadesátiletý trenér v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz.
Postaví se po bok Jaroslava Modrého, od nějž se směrem do Sparty vzdálil parťák Patrik Martinec. O přesunu Davida Čermáka na jih se spekulovalo už hluboko v průběhu minulého extraligového ročníku. Na první domácí scéně může jít o zajímavý trenérský tandem, Modrého schopnosti poznal exkladenský kouč na vlastní kůži. Sám zas umí pracovat pod tlakem a stresem. Co sezona, to obrovské nervy.
Je snadné, nebo těžké pro kladenského patriota opouštět svůj klub?
„Je to sice odchod z domácího prostředí, ale pro mě jde o novou výzvu. U kladenského áčka jsem působil poslední čtyři roky, už během poslední sezony jsme se bavili, že asi půjdu pryč. Uvažoval jsem o zahraničí, ale pak do toho vstoupily Budějovice a rozhodl jsem se pro ně.“
Cítil jste na sobě, že potřebujete změnit vzduch a prostředí?
„Jo. A nabrat i něco jiného. Na Kladně jsem dělal i další věci vedle trénování, postupně se to nabalilo. Cítil jsem, že je čas na změnu.“
Jak velkou roli v tom hrál stres, kdy Kladno buďto hraje o záchranu, nebo o postup? Jedinou sezonu nemá realitně klidnou.
„Jak říkáte, každý rok to bylo buď o tom, že se musíte vyhnout sestupu, anebo potřebujete postoupit. Tlak byl pokaždé. Jasně, ten je všude, ale hrát o sestup, nebo o titul, to jsou úplně jiné nervy.“
Zato Budějovice po ukrutně dlouhé době prožily v extralize průlomový ročník. Zlákal vás i tenhle progres?
„Samozřejmě. Udělala se tu spousta kvalitní práce. Když se však podívám, jak se ostatní týmy posilují, navázat na třetí místo nebude vůbec jednoduché. Hodně bude záležet na vstupu do sezony. Určitě chceme do play off, i z osobního hlediska bych si ho strašně rád zahrál. Vyřazovací část v první lize nebo v extralize je velký rozdíl.“
Kdyby se neozval Motor, šel byste trénovat do Německa, kde jste jako hráč v druhé a třetí lize strávil tucet prima let?
„Měl jsem v merku Německo nebo Rakousko. Jedna věc je, že o české trenéry v elitních evropských ligách není moc zájem, DEL najímá převážně Kanaďany. Věřil jsem v angažmá ve druhé německé lize, měl jsem něco rozjednáno. Potíž je, že trenéry tam řeší později, než je zvykem u nás, většinou až po sezoně. Jakmile se ozvaly Budějovice, měl jsem v podstatě jasno.“
Co by vám Německo dalo? Mimo jiné odpočinek od českého prostředí?
„Určitě. V Německu jsem žil dvanáct let a byl jsem tam ohromně spokojený. Zůstala mi tam dcera, nedávno ze mě udělala dědu. (usmívá se) V Německu jsem tak trochu doma a lákalo mě vrátit se tam.“
A co se hokeje týká?
„Pokud se podívám na počty německých hráčů draftovaných do NHL, tamní hokej jde nahoru. Oddílů, které se v Německu starají o mládež, není mnoho, ale zase to vyrovnávají správným přístupem. Ten bychom si od nich měli vzít, v tom vnímám rozdíl mezi jejich a naší mládeží. Výsledky na mezinárodní scéně mají poslední dobou pomalu lepší než my. Vychovávají vynikající individuality. Podle mě právě díky své disciplíně a přístupu.“
Vedle Kladna opouštíte i svého bosse Jaromíra Jágra. Není pochyb o tom, že pracovat po jeho boku je inspirativní, ale i náročné. Jak složité jste to měl vy?
„Každý se mě na to ptá… (usmívá se) Je to složité, ale není to nic zvláštního. Najdeme řadu klubů, kdy hráč je zároveň majitelem klubu. Třeba Martin Straka v Plzni. A i když zrovna Libor Zábranský nestojí na střídačce Komety, říká si k trenérským záležitostem hodně.“
Aby ne, je to zkrátka jeho klub.
„Přesně tak.“
Na druhou stranu, necítí se hlavní kouč Kladna mnohdy spíš jako Jágrův asistent?
„V některých situacích, třeba při výběru hráčů, měl poslední slovo. Tréninky jsme vedli my trenéři s tím, že Jardovi, pokud se něco nezdálo nebo chtěl zařadit něco svého, se vyhovělo a upravilo se to. Normální věc.“
Co by se muselo stát, aby se Kladno vrátilo do extraligové špičky? Je to jen o penězích?
„Je to především otázka financí. Ne každý hráč pocházející z Kladna volí takový přístup jako Tomáš Plekanec, on je spíš výjimka. Nicméně nebýt Jardy Jágra, hokej na Kladně se dávno nehraje. Sponzoři Rytířů nejsou většinou vázaní na kladenský hokej, ale na Jardu, který do toho navíc dává vlastní peníze.“
Jiný „Jarda“ Jaroslav Modrý je také hokejová persona, už v první sezoně na jihu prokázal, že se v něm ukrývá velký trenérský potenciál. Potěší, pokud o vás stojí, že?
„Určitě. Mluvil jsem se Standou Bednaříkem (GM), pak i s Jardou. Jakmile mi řekli, že o mě mají zájem, měl jsem radost.“
Modrý je zaškatulkovaný jako specialista na obranu, ale asi i vy můžete dosvědčit, že tomu tak úplně není, ne?
„Z naší debaty vyplynulo, že já budu mluvit převážně do útočných záležitostí, on si vezme na starost obranu, ale v zápase budu já střídat obránce a on útočníky. Všechno se doladí na ledě, přípravu jsme rozjeli kapitánskými tréninky, kluci jsou na ledě sami bez trenérů. S Jardou do toho vstoupíme později.“
Jak se Čermákovu Kladnu hrálo proti Modrého Motoru?
„Zrovna v utkáních s Motorem se ukázal severoamerický styl koučování v Jardově podání. Snažili jsme se Plekyho nasazovat na Milana Gulaše, aby mu hokej co nejvíc otrávil a my z toho vytěžili. Jarda na to uměl dobře reagovat, střídal nepravidelně, aby naše záměry co nejvíc eliminoval.“
Po bývalém asistentovi Patriku Martincovi jste převzal agendu spojenou s mládežnickými kategoriemi Motoru, skauting. Dá se vše naplno stíhat?
„Tak oproti Kladnu se mi ulevilo. (směje se) Mám tu na starosti míň věcí než v předchozím klubu.“
V Německu jste hrával ještě s legendárním Jiřím Lálou, potkáte se občas?
„Jo. V Budějovicích má firmu, zkraje týdne bývá tady, pak odjíždí do Regensburgu, kde právě žije moje dcera s rodinou. Na návštěvy je to v pohodě, nějakých 230 kilometrů z Budějovic. Teď v neděli jsem se tam otočil.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
