Tak je zpátky se vším všudy. Filip Pešán už úřaduje v liberecké aréně, od ledu zní jeho hlas. Comeback bývalého reprezentačního kouče byl dávno daný, ale až do úterka se „mediálně“ skrýval. Pětačtyřicetiletý kouč se vrací pod Ještěd počtvrté. Dvakrát nepochodil, napotřetí z toho byla senzační jízda a vytažení Bílých Tygrů mezi absolutní extraligovou smetánku. Do Liberce přichází po divoké švýcarské misi, kde byl od týmu Ajoie z elitní NL odvolán loni v prosinci. Jak hladové Tygry krotitele Pešána můžete čekat? Z jeho slov vyplývá, že mazáci Birner a spol. musí přidat. A mladí borci nesmí usnout po první slušné sezoně...
Po třech letech se vracíte zpět do klubu, po čtyřech na střídačku. S čím?
„S klukama jsem si vyzkoušel první dva tréninky, pro mě je to návrat domů a těšil jsem se moc. Mám velká očekávání.“
Jaká jsou?
„Myslím tím hlavně poznávání kluků a snahu udělat z nich lepší hokejisty, postavit je před výzvy. Nebavím se úplně o stanovování cílů do sezony. Vidím ale, že kluci mají obrovskou chuť a na to se těším.“
Po konečné v Ajoie jste měl více nabídek, proč padla volba znovu na Tygry?
„Zaprvé jde o návrat domů, do známého prostředí. Po posledních letech jsem trošku ucestovaný a navíc cítím, že organizace Bílých Tygrů potřebuje trochu refresh. Cesty pohledu majitele a pohledu mého se spojily. V neposlední řadě je má rodinná situace taková, že se chci vrátit domů. Tři čtvrtě roku bez dětí, kdy jsem trávil čas sám ve Švýcarsku, byl krušný. Takže i rodinná situace tomu přispěla.“
Vedl jste elitní, ovšem i zdaleka nejchudší tým švýcarské ligy. Jak složité a specifické to bylo?
„Angažmá bylo obrovskou zkušeností. Dopředu jsem věděl, do čeho jdu a s generálním manažerem jsme se rovnou bavili o tom, že sezona může být velmi složitá. Stejně jako ta před mým příchodem. Zpočátku jsme měli slušné výsledky, což bohužel vedení a lidi trochu namlsalo a malinko se opustila cesta, o níž jsme věděli, že bude těžká. Přišla série proher, kdy vedení chtělo fanoušky udržet ve víře, že se něco zlepší a zasáhlo. Po mém odchodu se ale situace nijak dramaticky nezlepšila. Narazil jsem však na skvělé lidi a skvělou soutěž.“
A jinak?
„Velký rozdíl byl v kultuře. Ne všichni Švýcaři v kabině angličtinou vládli, měl jsem tam Italy, Němce a hlavně Francouze, kteří angličtinu moc neberou. Jazyková bariéra byla trochu problém. Ale hlavně kulturní. Z českého prostředí jste zvyklý na občasné používání vulgarismů, mám na mysli motivační vulgarismy. Což je věc, na kterou švýcarský hráč není připraven... (usmívá se) Následně jsem musel horko těžko vysvětlovat, že to, co jsem řekl, nebylo myšleno tak, jak jsem řekl. Ze začátku tam byly kulturní boje a střety. Ale časem se situace uklidnila. Ambice klubu byly od prvního buly zachránit se. Zcela jednoduché to nebylo, ve Švýcarsku hrajete proti opravdu skvělým týmům. Bojujete o každý puk, abyste neodešli ze zápasu s debaklem. Dá se říci, že po celou dobu působení ve Švýcarsku jsem se seznamoval s týmem i s jinou kulturou.“
V čem je švýcarská liga jiná oproti extralize? A je z celkového pohledu lepší?
„Je jiná. Neřekl bych kvalitnější, ale odlišná je. Obrovský prostor dostávají importi z ciziny, kteří hrávají veškeré situace. Špičkové týmy přesahují jednoznačně českou extraligu. Pak ale máte týmy jako Ajoie, který by měl spoustu problémů i v naší extralize.“
Nabral jste hromadu zkušeností v cizině, působil jste v reprezentaci, nabral rozhled, bude pro vás tím pádem jednodušší vést ligový tým?
„No, to uvidíme… Česká liga je extrémně kvalitní, přístupem mecenášů, potažmo příchodem hráčů z Ruska, se soutěž zkvalitnila. Zápasy play off byly úžasné, síla některých týmů je obrovská. Uvidíme, jak se popereme s finančně silnějšími konkurenty. Nabrané zkušenosti mi mohou pomoci. Ať je to jak je to, prosadit se v zahraničí není sranda, i když se mi to povedlo jenom z části.“
Půjde vůbec navázat na nedávnou hodně úspěšnou minulost s Libercem? Vyhrál jste titul, sbíral Prezidentské poháry…
„Bude to určitě těžší, než když jsem přicházel k týmu v pozici, kdy se nacházel na jedenáctém, dvanáctém či třináctém místě. Tenkrát to bylo lehčí. Na druhou stranu, plánujeme přestavbu týmu, naše kroky směřují k tomu, že budeme možná hrát víc nezkušených hráčů. Ale neberte to jako alibi. Největší očekávání budu mít sám na sebe.“
Je nynější čtvrtý návrat k libereckému áčku o hodně jiný než minulé?
„Určitě je to úplně odlišné od toho, co jsem zažíval poslední roky. Ať už šlo o národní tým, kde jsem na ledě strávil pár týdnů v roce, tak i poslední můj rok byl odlišný a to v tom směru, že jsem tréninky vedl v angličtině.“
Jak se změnil tým či klub za tu dobu, co jste tu nebyl?
„Spousta kluků tým opustila, řada jich zůstala. Tým je asi z poloviny jiný. Vzali jsme do přípravy hodně mladých kluků, kteří se ukazovali v první lize či v juniorce. S Borisem Žabkou a Jirkou Kudrnou (asistenty) je chceme trochu poznat, abychom všem dali stejnou startovní čáru a taky je trochu dovzdělali. I když třeba nebudou součástí prvního týmu, tak aby věděli, na čem pracovat ve svých týmech.“
Co prostředí?
„Je stejné, zároveň je vidět, že se tu udělal kus práce. Herní návyky, které jsme tu historicky zaváděli, tak se na nich pracovalo, což je vidět na řadě hráčů, například na Oscaru Flynnovi. U něj především je vidět, že se na něm podepsala práce mých předchůdců. Jeho návyky jsou dobré. Určitě je výhoda, že tu přede mnou byl Patrik Augusta, lidsky i pracovně jsme si blízcí. Drobné detaily v práci asi vidět byly a budou, ale základ je stejný a je na co navazovat.“
Posílili jste post gólmana o Dávida Hrenáka, do obrany přichází Vojtěch Budík, Ian McCoshen a do útoku Kelly Klíma. Přijde ještě někdo?
„Jsou tam jedno, dvě místa mezi obránci a útočníky, řešíme i pozici brankáře ke stávajícím dvěma gólmanům. Nejsem si jistý, zda není moc riskantní vstupovat do sezony s extrémně mladou dvojicí (plus Neužil). Tohle je předmětem naší debaty.“
Mluvilo se o Matěji Machovském, může přijít on?
„To kolečko se všemi možnými adepty jsem si udělal poctivě. Jenže není jednoduché se domluvit jednak na financích, tak i na vyvázání hráče z klubu našich konkurentů. Proto jsme tato jednání opustili. Jak říkám, jde o téma, které poslední dobou diskutujeme, zda k Dávidovi nepřivést někoho zkušenějšího. Nejsme ještě rozhodnuti. Dávid je ambiciózní brankář, ale už má i něco za sebou. Z historického pohledu můžeme říci, že i někdejší angažmá Romana Willa či Petra Kváči se mohla jevit jako risk, ale s oběma to vyšlo. Věřím, že i tenhle krok s Dávidem bude úspěšný.“
Plánujete tým Tygrů obměnit v tom směru, že čím dál větší roli herní i vůdcovskou budou dostávat mladší hráči? Samozřejmě, pokud na to budou mít.
„Ono to po tom trochu volá. S tím souvisí i některé kroky jako ukončení Petra Jelínka. Bohužel je to nepopulární krok, ovšem nutný. Liberec musí projít přestavbou. I Boris Žabka by měl být tím člověkem, který by měl přestavbě mezi obránci pomoci. Ano, budeme sázet na mladší hráče, kteří kádr postupně přestaví.“
Mazáci jako jsou Michal Birner, Tomáš Filippi či Michal Bulíř, byť ten se vracel po zranění, neměli ideální play off. Je to pro vás zdvižený prst, anebo chápete, že ne vždy se zadaří?
„Je to kombinace obojího. Zdvižený prst to určitě je, na druhou stranu se hráči nemusí play off vždy povést. Ale budu rád, pokud mladí kluci budou tlačit na starší, budou je motivovat k ještě většímu úsilí a zároveň je svým výkonem postupně vytlačí ze sestavy. Máme na čem stavět, ale myslím si, že pro kluky jako jsou Oscar Flynn nebo Adam Najman bude složitější obhájit svou pozici. Vystřelit nahoru se leckdy povede, ale obhájit pozici a udržet si ji, tak jako to hodně let uměli Birner, Filippi, Bulíř a další, tak snadné nebude. Očekávám, že mladší hráči navážou na poslední ročník.“
Michael Frolík po solidní sezoně končí, neměli jste zájem o prodloužení kontraktu?
„Abych byl upřímný, s Michaelem jsem se ani nestihl rozloučit. Bezprostředně po play off jsem chtěl kluky nechat jeden dva dny vydechnout, nechat je zapít hořký závěr. Ale pak už Michael odcestoval do severní Ameriky, v podstatě jsme neměli jediný hovor na téma, zda by z jedné či druhé strany vůbec byla snaha a zájem o pokračování. Michael byl relativně drahý hráč, jeho místo chci obsadit někým mladším.“
Víte už, kdo bude kapitánem týmu? Petr Jelínek odešel, jeho nástupce Michal Bulíř byl velkou část sezony mimo ze zdravotních důvodů.
„Představu mám, ale rozhodně nechci jmenovat kapitána na druhém tréninku. Je to zbytečné a taky si chci ověřit, zda moje vnitřní rozhodnutí je správné, nebo ne.“
Za asistenta jste si vybral Borise Žabku, jenž naposledy pracoval pro Olomouc. Proč padla volba na něj?
„S Borisem mám dobrou osobní zkušenost jako s člověkem, což je pro mě strašně důležité. V minulosti jsem si ze stejných důvodů vybíral Karla Mlejnka nebo Patrika Augustu. Boris je skvělý člověk, za poslední dobu udělal obrovskou práci as obránci, ať už v projektu slovenských národků, nebo v Olomouci. Hlavně od hráčů na něj jdou dobré reference. Šlo o jednu z mých prvních voleb a jsem rád, že jsme se domluvili.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
