Černá sada třinácti slepených porážek roztrhla Filipu Pešánovi švýcarskou misi, na níž se v létě vydal. Někdejší kouč reprezentace byl odvolán ze střídačky Ajoie, přišpendleného na poslední příčce elitní National League, odkud už se těžko dostane výš. „Bylo to pro nás těžké rozhodování, ale sportovní situace týmu a výkony posledních týdnů byly rozhodující,“ vysvětlil konec trpělivosti Julien Vauclair, sportovní ředitel klubu, jenž přebírá velení týmu do konce ročníku.
Ajoie? Skromný klub ze sedmitisícové obce Porrentruy, jenž je mezi tamní hokejovou smetánkou spíš jen na návštěvě. Jeho jedinou ambicí je udržet se nahoře. Organizaci nechybí nadšení do práce, zato finanční stránka pokulhává. S tím souvisí velmi omezené šance na poskládání konkurenceschopného kádru. „Filip tam odevzdal maximum možného, těžko mohl předvést více,“ tvrdí Josef Marha, znalec švýcarského prostředí, kde s týmem Davosu pětkrát vyhrál ligový titul a pronikl mezi legendy slavného klubu.
Složité zadání postavit soubor, jenž by nebyl za otloukánka a pokud možno se vyhnul sestupové hrozbě, rozjel Filip Pešán nadějně. Ačkoli letní příprava velmi dobrému vstupu do sezony nenasvědčovala, ostrý začátek Pešánovi vyšel.
Na týmové konto naskakovaly body a na Pešánovo pochvalné komentáře odborníků ve smyslu, že správně nastavil herní pojetí, založené na pevné defenzivě s promyšlenými ofenzivními výpady. Ajoie zkraje podzimu patřilo k ligovému průměru, což pro něj znamenalo vynikající vysvědčení. „Hlavně doma dokázali zaskočit favorita. Nikomu se u nich nehrálo lehce,“ potvrzoval Pavel Rosa, trenér Fribourgu, předního celku ligy. Ten v Ajoie zrovna narazil.
A protože klub se mohl spoléhat na vděčné a hlučné fanoušky, vše vypadalo růžově. Ne na dlouho. S klesajícími venkovními teplotami začaly popadávat i výkony a výsledky Pešánova souboru. Hledání léku nebylo úspěšné. S přicházejícími červenými čísly se navíc v zákulisí začalo hovořit o