Znovu patřil ke klíčovým oporám mistrovských Ocelářů. Zkušený útočník Andrej Nestrašil (32) byl mezi nejproduktivnějšími hráči Třince i extraligy. V základní části (44 zápasů/ 10+36), i v play off (22/ 6+10). A když bylo nejhůř, povolal „do služby“ rodinné štístko. „Babička celou sezonu říkala, že už se jí na zápasy moc nechce. Že přijede až pro pohár,“ usmíval se Nestrašil. „Když jsme ve finále prohráli v Hradci, tak jsem jí okamžitě psal. Babi, koukej si sbalit a mazej do Třince! Lístek máš koupený. Jasně, rozhoduje se na ledě, ale bylo fajn, že tady mohla být.“ Co Andrej Nestrašil říká o reprezentaci? Nevěřícných prognózách Jakuba Voráčka? Nebo podpisu Václava Varadi v Pardubicích?
V minulosti se před play off říkalo, že Třinec si jde pro pohár. Letos se vám obecně nevěřilo, nepatřili jste k nejžhavějším favoritům. Kdy jste si sami začali věřit?
„Ani loni jsme nevěděli, že pohár nakonec zvedneme. Takhle nad tím přemýšlet nejde. Letos byla sezona jiná v tom, že se strašně věcí změnilo odchodem Venci Varadi. K tomu odešli hráči, co tady tituly vyhrávali – Fery Musil, Kovíci (bratři Kovařčíkové) a tak dále. Věděli jsme, že budeme potřebovat čas, aby si to sedlo. Spíš mě zaskočil závěr základní části, který se nám nepovedl, ale to už nemá cenu analyzovat. V předkole s Litvínovem mi přišlo, že jsme zase začali hrát, čím jsme známí, to nás trošku nakoplo. Pak Sparta, Pardubice... Ty třeba měly v sedmém zápase tři vteřiny před koncem nájezd, člověk nikdy neví, že to zvedne nad hlavu.“
A finále?
„Klobouk dolů před klukama z Hradce. Celou sezonu hráli fantasticky. Závěr měli skvělý, pro mě tohle byla nejtěžší série stoprocentně. Jsem rád, že se nám podařilo postoupit z předkola a porazit tři týmy z top čtyřky. Každý kluk, co tady seděl, ať už na lavičce nebo nahoře, byl součást týmu a může na sebe být pyšný. Každý si udělal svoji práci. Mohl bych jít v kabině hráč po hráči a u každého říct moment, který byl strašně důležitý v play off.“
Štvaly vás výroky o buzerantském hokeji?
„To není nějaká novinka. (usmívá se) Jsme si vědomi, že ne vždy hrajeme pohledný hokej pro fanouška, ale účel to posledních pár let splňovalo. Takže s tím nemáme problém.“
Jakub Voráček před play off říkal a odhadoval, že Litvínov přes vás půjde dál. Zaznamenal jste podobné prognózy?
„Samozřejmě jsem zaznamenal. I spoustu dalších výroků během sérií, kdy se řada expertů na twitteru vyjadřuje. Pozor, Kuba Voráček má za sebou, možná tedy ještě bude hrát, skvělou kariéru. Hokeji tady rozumí jako jeden z nejvíc. Samozřejmě to člověka zdravě naštve, je to zdravá motivace. A tím, že se ve finále vyhraje, tak člověk pak ani nemá zapotřebí to někomu vracet.“
Jaký program teď máte?
„Budu táta na plný úvazek. Letíme do Ameriky na pět šest týdnů, aby manželka taky viděla rodinu. Tohle je část roku, kdy já dělám všechno možné, aby byla manželka spokojená. Protože pak potřebuju, aby ona devět měsíců dělala všechno možné, abych byl já spokojený. (usmívá se) Tak si teď trošku vyměníme role a budu se snažit, ať si to ona užije. Budu tady pro ni.“
Byly slyšet hlasy volající po návratu Andreje Nestrašila do reprezentace. Je to uzavřená kapitola?
„Asi už jsem moc starý (zasměje se). Takhle. Za prvé - ani loni, když jsme vyhráli a myslel jsem si, že možná by mi mohl někdo zavolat, tak nikdo nezavolal. Tak jsem to letos ani neřešil. Myslel jsem, že to tak dopadne. Na druhou stranu, play off a celá sezona byla tak dlouhá. Byly chvíle, kdy jsme měli málo hráčů, táhli jsme to přes dvacet minut za zápas, 22 utkání v play off. Upřímně, šrámů a bolístek je tolik, že jsem rád, že můžu zůstat doma a dát se dokupy. Primární pro mě je, aby se nám dařilo tady. Czech Hockey Games, Karjala... To je sice fajn, ale byl jsem na nich hodněkrát, ty už pro mě žádnou motivací nejsou. Myslím, že je to spíš skvělý turnaj pro mladší kluky, kteří se chtějí ukázat. Mistrovství je něco jiného, ale být bez rodiny dalších pět týdnů? To bych si asi nedokázal představit.“
Neomrzí vás vyhrávat, když sbíráte jeden titul za druhým? S jakou motivací půjdete do další sezony?
„S větší! Říkal jsem to už na začátku sezony - jsou dva typy lidí. Někdo chce vyhrát jednou a stačí mu to. Uspokojí se a konec. Pak je druhý typ – a to je kostra tohoto mančaftu. Tím, že to ochutnají a vědí, jaké to je, tak chtějí vyhrávat každý rok znova a znova. Být nahoře, je skvělý pocit! Motivace bude. Je vidět, že týmy podepisují spoustu hráčů, liga zase bude skvělá a vyrovnaná. Je pár dní po sezoně, ale tak nějak v hlavě zase přemýšlíme, co léto. Jak se co nejlépe připravit? A vlítneme do toho zase po hlavě.“
Bude pro klub velká výzva napodobit Vsetín, který zatím jako jediný vyhrál pět titulů v řadě?
„Už jsem říkal, že je mi trošku líto kluků, když se zrušila kovidová sezona. Měli skvělý tým, po základní části druzí, měli velkou šanci titul udělat. Škoda. Lidi o tom budou mluvit, ale my to máme v kabině nastavené dobře. Jdeme krok po kroku a koukáme se na menší obrázky, než dojdeme k velkému. Budeme se soustředit, abychom sezonu dobře začali. Lépe než teď. A od toho se odrazíme dál.“
Jsou tituly návykové?
„Hrozně! Ale extrémně. Těžko se to popisuje, ale je to fakt droga.“
Podobně to má i trenér Václav Varaďa. Co říkáte na jeho odchod do Pardubic?
„Zatím jsem si, popravdě, nedokázal zformovat názor. Samozřejmě jsme věděli, že někam trénovat půjde. Baví ho to, je to skvělý trenér, kterého ambiciózní týmy chtějí. Spekulovalo se o více mužstvech, dopadlo to takto. Bude zvláštní ho vidět přes uličku na druhé straně, ale takový je hokejový život. My se musíme přestat koukat do minulosti. To se nám letos povedlo, vyhráli jsme. Pardubicím určitě pomůže. I když pan Rulík měl taky skvělou sezonu, je to vůči němu trošku nešťastné, ale co se dá dělat. Takový je hokejový život, je to byznys.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
