Před rokem v Pardubicích pyšně znělo, jak má klub tři jedničky. Neměl. Roman Will stál v gólmanské hierarchii nejvýš, za ním Dominik Frodl. Oficiální formulky ze slušnosti přesto létaly. Milan Klouček ale tušil, kde se otevírají jeho dveře. Od začátku zněl plán, že čtyřiadvacetiletého brankáře čeká první liga. Tam mělo být jeho hřiště, což se i stalo.
Frodl se v létě přesunul do Karlových Varů. Ale stejně nemůžete říct, že má Dynamo dvě jedničky. Má jednu, Willa. Klouček je o rok starší, vystoupal za něj do pozice dvojky. Byť se dá čekat, že při velké zápasové zátěži v soutěži, ve Spengler Cupu a v Lize mistrů se prostor otevře i pro něj. Není konfliktní, když mluví o své práci, ukazuje, jak má věci v hlavě srovnané.
Chce se učit, posouvat, nasát do sebe zkušenosti od kolegy. Jenže... Donekonečna nemůžete žít s tím, jak máte potenciál a jednou byste měl být fakt dobrý. Kdy přichází „jednou“? Pardubická dvojka je stejný ročník jako Jake Oettinger, jednička Dallasu v NHL nebo Carter Hart, eso Philadelphie. „Proti Hartovi jsem v reprezentaci taky chytal. Oba jsou brankáři, kolem kterých se staví klub NHL,“ přikyvuje Klouček.
Sám měl vždycky výborné předpoklady stát se TOP brankářem. Prošel si mládežnickými reprezentacemi od U16 do U20. Draftoval ho Nashville, měří 191 centimetrů. Takže učit se od Willa? Jistě. Jen? „Vím o tom, že je nejvyšší čas, abych taky už něco ukázal,“ hned odvětí brankář.
Ani už nemůžete říkat mladý, prostě brankář. „Nejsem žádný junior, ale zase učit se můžete vždycky. Willda je skvělý gólman a taky říká, že se pořád učí, tady konkrétně od Feryho (Františka Brázdila – trenéra brankářů). Můžete se posouvat, i když vám je třicet,“ nabízí svůj náhled na další práci Klouček.
V minulé sezoně patřil k nejlepším hráčům Pardubic B. Tým visel dlouho poslední v 1. lize, sem tam byla psychická deka vidět i na něm. Ale ve výsledku platil za nejlepšího hráče mužstva, které se nakonec zachránilo. „Posun tam je, ale důležitou roli hraje hlava. Vím, na čem pracovat, budu se snažit, abych se zlepšil a posunul,“ popisuje svůj vývoj.
Zajímavé je, že extraligu s různými pauzami chytá už od osmnácti let. V temných pardubických časech, kdy klub mířil dolů, občas nahrazoval Ondřeje Kacetla. Když se situace v Pardubicích zlepšovala, přeskočil Pavla Kantora. Pro play off 2021 ale Dynamo přivedlo stejně Konstantina Barulina.
Nepočítá se, že Klouček od října sebere místo Willovi. Na druhou stranu, vážně byste dopředu tipovali, že si finále Stanley Cupu zachytá Alex Lyon, ještě minulou sezonu spíš věčná trojka? A že pohár nakonec vychytá Adin Hill, původně spíš nouzový nákup Vegas? „Je to tak, musíte být připraveni na cokoliv. Každý brankář by samozřejmě chtěl odchytat všechno. Věřím, že nějaký zápas dostanu. Třeba jich nebude moc, ale snad pokaždé ukážu, že si zasloužím chytat i další utkání,“ říká Klouček.
Gólmani v jeho případě potřebují malér u kolegy, aby se mohli naplno prodat. Výpadek formy, delší zranění, pak vyskočí hvězda typu Hilla. A třeba jednou i Kloučka, nebo třeba vůbec ne. Nevíte, doufáte v šanci. Neštěstí jednoho znamená příležitost pro druhého. V bráně to chodí krutě. Pokud je první gólman před vámi silný a zdravý? Trenér logicky nemá důvod věci měnit.
Když se pětadvacetiletý brankář zamyslí, kam se potřebuje posunout, zmíní psychiku: „Je toho víc, hlava dokáže neskutečný věci, hlavně v bráně. Celý zápas jste tam sám, občas vám myšlenky ujedou jinam.“
Extraligová špička jako Will, Jakub Kovář nebo Ondřej Kacetl jsou v hlavě extrémně silní. Hlavně u posledního z nich to je vidět asi nejvíc. V minulé sezoně měl děsivou základní část. V play off chytal jak nejlepší brankář světa. Soustředit se, vypnout mozek, dát prostor tomu, co umíte. Pak všechno vyleze naplno. „Každý pak dělá něco jiného, co komu vyhovuje. Když se nehraje, někdo se kouká do diváků. Jiný se extrémně soustředí. Hlavní je, že musíte chytit každý další puk a nezáleží, jestli jste před chvílí dostali gól, nebo ne. Když dostanete blbej gól, je těžký ho hodit za hlavu. Ale musíte to zvládnout,“ ví Klouček.
Chytat extraligu může. Pořád to platí. Jen takových gólmanů je vždycky dost. Nejvíc je ve výsledku těch, kteří svůj um nikdy naplno neprodají, protože je nad nimi prostě zavřeno.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
