Beranidlo z Třince patří mezi nejvýraznější hráče extraligy. Daniel Voženílek (27) není ale jen tvrdý hráč, který dohraje souboj a důrazem vás vydráždí k nepříčetnosti. Dává góly, pořád se posouvá. V národním týmu třeba nedávno dvěma trefami zlikvidoval Finy. V rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz mluví o námluvách s NHL i třinecké kultuře: „Brzo si řeknete, že velká náročnost má něco do sebe. Pak vás všechno pohltí.“ V klubu podepsal na pět let.
Poslední čtyři roky pořád posouváte svůj strop. Nechtěl byste na rovinu říct, na co se máme nachystat dál?
(usměje se) „To uvidíme. Snažím se pořád makat, teď jsem v opravdu dobré organizaci, mám kolem sebe skvělé spoluhráče. Takže pořád mě moje okolí určitě může posouvat dál.“
Vyskočil jste jako produktivní eso 1. ligy do nejvyšší soutěže. V Budějovicích jste si získal místo, pak přišel přestup do Třince, titul, reprezentace. Nikdy nebliklo, že už to třeba stačí?
„Ne, rozhodně ne. Podle mě to ani v Třinci nejde, je to extrémně úspěšný klub. Mám kolem sebe všechno, abych na sobě pracoval. Doufám, že mě ještě něco čeká.“
Mistrovská kocovina může fungovat všude, jen v Třinci se termínu zasmějete?
„Mluvilo se o tom hodně, ale podle mě pořád dost lidí nechápe, jak všechno funguje. Celý tým a každý jeden hráč je náročný sám na sebe. Tohle jen tak nezmizí, je to ve vás napořád.“
Smějete se pak prognózám, když se mluví a píše, že teď už Třinci vážně dojde šťáva, energie, motivace?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
