Pardubický Kondelík: Máme hlad, dřeme jako kráva. Interní síla týmu? Obrovská. Výhra pro rodinu
Po pojišťovacím gólu na 2:0 chňapl do ruky dres a v euforii mával na tribunu. „Přijela za mnou mamka se ségrou, to bylo pro ně,“ líčil Jáchym Kondelík. Dvoumetrová pardubická věž korunovala slastnou chvilkou vynikající představení své formace s Jonesem a Kelemenem, která výtečně bránila a ještě obstarala obě trefy. Ale hlavní radost přišla už v úterý dopoledne, kdy se v kabině Dynama s límcem na krku ukázal Lukáš Sedlák. „Hned z nemocnice jel do kabiny, nestavil se ani doma, což ukazuje na jeho charakter. Přijel nás podpořit,“ potěšilo (nejen) Kondelíka. Dynamo vede v semifinálové sérii nad Hradcem 3:1 a už ve čtvrtek může postoupit do finále.
Lukáše Sedláka jste určitě všichni rádi viděli…
„Doufáme, že bude co nejdřív zpátky. Je to trochu hořkosladké, ale pořád to beru jako dobré zprávy, jak to dopadlo. Mohlo to dopadnout hůř. Nejdůležitější je, že ho pustili.“
Černý humor proběhl?
„Nic jsem neslyšel. Myslím, že všichni jsme byli takoví leklí, já osobně se teda toho momentu šíleně lekl. Že je v pohodě, je základ všeho. Den potom už jsme to v hlavách neměli, všichni víme, o co hrajeme. Sám Sedlo by si nepřál, abychom jezdili po ledě s krvavýma očima. Ale v tu chvíli to bylo těžké, vidíte svého kapitána, svého nejlepšího hráče, jak tam chudák leží v bezvědomí. Vypadalo to strašně. Naštěstí je v pořádku a je skvělé, že ho mohli pustit z nemocnice.“
Padaly v kabině hlášky, aby byl fit na případné finále?
„Takhle zatím nepřemýšlíme. Máme těžkou sérii s Hradcem, která pořád není u konce. Jestliže se nám ji podaří uzavřít, pak se teprve můžeme bavit o dalších věcech.“
V obou domácích utkáních jste Hradci nedovolili vstřelit jediný gól, defenziva v čele s Romanem Willem vám funguje na jedničku podtrženou, souhlasíte?
„Jo, skvělá defenziva, výborný obětavý výkon a skvělý Willda nás podržel. Když už jsme nějaké šance měli, tak jsme je dali. Je strašně důležité, že i v zápase, kdy nejsme lepší, což asi platilo pro dnešek, dokážeme vyhrát a najít způsob, jak nedostat gól. To je skvělé.“
Vaše formace má i dost defenzivních úkolů, které se vám daří plnit. Jak je to proti hbitým hradeckým útočníkům složité?
„Je to naše role. S Kelem a s Jonsiem jezdit jako blázni, dobře forčekovat a být silní v rozích. Zatím se nám to oba zápasy dařilo, navíc nám tam něco padlo, takže super. Věřím, že v tomhle duchu budeme pokračovat.“
Hradecký gól z první třetiny jste zrušili trenérskou výzvou, věřili jste tahu, anebo vnímali, že je to spíš padesát na padesát?
„Říkali jsme si, že to byla stejná situace jako gól, který neuznali Litvínovu proti Třinci. Videokouč okamžitě hlásil, ať si vezmeme challenge, takže skvělá práce od něj.“
Přenáší Roman Will svou jistotou klid do celého týmu?
„Naprosto. Všichni víme, že když se nějaké chyby dopustíme, což se v hokeji bohužel stává, je tam on a podrží nás. Působí velmi klidně, celému týmu dodává jistotu. Zatím ve všech utkáních play off byl naprosto fantastický. Je naším nejdůležitějším hráčem.“
Hradec na něj vypálil za oba zápasy v Pardubicích 64 střel, všechny zajistil. Věříte, že se to soupeři dostane do hlav?
„Myslím si, že po něm půjdou, co nejvíc to jde, a naším úkolem je Willdu bránit, zpříjemnit mu to co nejvíc. Hradec je tým, který pálí odevšad, střely od něj přijdou a je na nás, aby byly co nejjednodušší, protože ty chytí všechny. Zároveň chytne i spoustu těžkých, protože je to zkrátka skvělý gólman.“
Cítíte vnitřně, že máte herní i mentální převahu nad protivníkem?
„Spíš si myslím, že vnímáme klid týmu, věříme jeden druhému, všichni skáčeme po hlavách do střel. Jak říkám, vyhrát zápas s nulou, kdy nejste lepší, je super. Mám za to, že nám hodně pomohly dřívější prohrané zápasy, interní síla týmu je teď obrovská. Sami v kabině cítíme, že tým je hladový, všichni dřeme jako kráva.“
Jako by někdo zmáčkl tlačítko na konci základní části, spousta zásadních věcí je najednou jinak. Co za proměnou vězí?
„Já si nemůžu pomoci, ty prohry pro nás byly skvělé. Vím, že minulý rok kluci prošli základní částí bez problémů, ale pak je těžké jim čelit v play off. Něco se stane v zápase a vy nevíte, jak reagovat, protože na to nejste zvyklí. Prohráli jsme devět z deseti utkání a spadli na úplné dno. Nic tak špatného se tady dlouho nestalo. V kabině to bylo znát. Znovu opakuju, nic lepšího se nám nemohlo stát, těžké období jsme si vykousli. V tu dobu jsme si v kabině řekli, že tohle špatné období budeme na konci sezony vnímat tak, že nás neskutečně posílilo. A troufnu si říct, že je to znát.“
Znát je i podpora pardubického obecenstva…
„Je fantastická. V úterý jsem tu měl mamku se ségrou, o to to bylo lepší, dal jsem i gól, i když jsem vůbec nemířil. Měl jsem radost, že tady byly, mamka sem vyrazila rovnou z práce, aby to stihla. Nemůžou se sem dostat pokaždé, ale pokud přijedou, mám vždycky obrovskou radost.“
Jak to vidíte ve čtvrtek v Hradci? Jedete si pro poslední bod?
„Nevnímám to tak, že nás čeká poslední krok. Jedeme naplno, uděláme maximum, kontrolovat můžeme jedině svou odvedenou práci. Aby všichni dřeli na sto procent. Pokud to děláme, zápasy pro nás dopadají dobře. Nikdo z nás nemluví o finále, jdeme s pokorou do dalšího zápasu, jako by byl stav 0:0. Chceme vyhrát první střídání, první třetinu, jít krok za krokem.“
