Mueller je jenom jeden, říká Zbořil. S bráchou uronili na ledě slzu. Zůstane v Brně?
Pátý a šestý finálový zápas protrpěl v civilu, neboť pykal za faul na Miloše Kelemana. V rozsudkové partii s Pardubicemi na to Adam Zbořil (29) zase vletěl, připravil Peteru Muellerovi vítězný gól. A dál? Zlatá medaile na krku, nad hlavou pohár pro mistry extraligy. Životní sezona kreativního centra skončila životním úspěchem. „Teď to bude perné, užiju si to,“ ujišťoval útočník Komety v rozhovoru pro iSport. Na straně poražených stál jeho bratr Jakub, jenž nabídku z Brna během roku odmítl.
Přesně takhle jste si to po tom trestu vysnil?
„Upřímně, já jsem to klukům přál už v šestém zápase, abychom to zvedli doma. Nic jsem si nevysnil. Nastoupil jsem do zápasu s pokorou a s tím, že chci týmu pomoct, jak nejvíc můžu. Jsem hrdý na všechny kluky, co jsme předvedli v play off. Hráli jsme proti těžkým soupeřům. Všech dvacet utkání jsme odehráli se ctí a pokorou. Když se sejde taková parta kluků, která spolu táhne, můžou se stát věci, které se právě dějí.“
Bylo složité přizpůsobit se striktnímu hernímu systému trenéra Kamila Pokorného?
„Nebylo to těžké, protože jsme tohle hráli celou sezonu. Nehráli jsme si na nějaké hokejisty. Poctivý hokej nás dovedl k tomu, že teď máme na krku zlatou medaili. Nikdo si nemyslel, že je víc než tým.“
Byli jste v něčem lepší než Sparta a Pardubice?
„Myslím, že v nasazení, ve chtíči. Trenér nám před sedmým zápasem řekl, že se v jedné písničce zpívá, že touha je zázrak. Každý víme, o jakou píseň jde. Když si člověk věří a jde si za tím krůček po krůčku, střídání za střídáním, dělá to ten celek. Počkali jsme si na své šance a proměnili jsme je. Přečkali jsme úvodní nápor Pardubic a pak jsme je kousli do zadku.“
Vítěznou trefu jste nachystal Peteru Muellerovi, s nímž jste hrál v útoku. Jaký je?
„Profík a neskutečný hráč. Od něho se člověk fakt může v hokeji učit. Každý den se ukáže na zimáku v top formě a vždycky předvede, co v něm je. Ať si o něm každý říká, co chce, Peter je jenom jeden.“
Bral jste trest na dva zápasy jako křivdu?
„Nechtěl bych to komentovat. Prostě se to stalo.“
Co jste si řekli při závěrečné děkovačce s bratrem Jakubem, obráncem Dynama?
„Akorát jsme si pogratulovali. Emocí byla spousta. Já i brácha jsme uronili nějakou slzu. Později si řekneme víc.“
Na rovinu, já jsem na podzim Kometu na titul rozhodně neviděl. Vy ano?
„Experti v televizích nás strašně podceňovali, furt nás zašlapávali dolů. Přál jsem si jenom jedno: Ukázat jim, že na to máme a že jsme tým, který může vyhrát titul. Je to zásluha všech, úplně každého kluka. Ať už z první lajny, brankáře anebo hráčů, kteří s námi celou dobu jezdili a trénovali jako magoři.“
Zůstáváte určitě v Brně?
„Jo jo.“
