Jak šel čas s Grossem: tituly v Německu, bronzy ve Spartě. Co bude dál po vyhazovu?

S hokejem začínal v rodném Ústí, odkud si jej vytáhla Sparta. S ní vybojoval bronz a v sezoně 1989/90 ve finálové sérii s Trenčínem i mistrovský titul. K  triumfu v československé nejvyšší soutěži přispěl 19 body (10+9) v 36 zápasech. V té době už byl dva roky draftovaný. V roce 1988 si ho vybral v 6. kole jako 111. celkově tým New York Islanders. Debut v NHL ale nezažil. Po titulu se Spartou zamířil šikovný útočník do Freiburgu. V Německu se usadil a strávil v různých rolích více než 30 let.

Do Freiburgu odcházel v roce 1990 jako československý mistr a díky německým předkům získal velmi brzy německý pas. Před sezonou 1992/93 zamířil do Mannheimu, kde strávil nejdelší část hráčské kariéry. Poslední tři z celkových šesti sezon v tomto klubu zakončil titulem. Poté ještě působil v Berlíně, s hraním skončil kvůli zranění v roce 2003. Na kontě má tři reprezentační starty za český nároďák, v sezoně 1995/96 ho na Německý pohár pozval trenér Luděk Bukač. Zahrál si i na MS dvacítek 1988 v Moskvě.

Po skončení hráčské kariéry začínal jako trenér u mládeže a postupně se vypracoval až do nejvyšších německých pater. Gross působil jako hlavní kouč v Berlín Capitals ještě v době, kdy sám hrával. Dalším trenérským působištěm byl Freiburg, následně odešel do Frankfurtu, kde strávil tři sezony v roli asistenta. V roce 2008 začal svou úctyhodnou štaci Wolfsburgu. Po dvou letech povýšil na hlavního trenéra a dostal mužstvo na povel. Ve městě, kde sídlí automobilka Volkswagen, vydržel dohromady deset sezon.

Osm let na pozici hlavního trenéra a dvě sezony jako asistent se snažil, aby tým získal titul. Třikrát to těsně nevyšlo. V letech 2011, 2016 a 2017 prohrál Gross s Wolfsburgem až ve finále. Nicméně jednu dobu se o něm mluvilo jako o kandidátovi na post hlavního kouče německé reprezentace. Po konci Uweho Kruppa nakonec dostal přednost Švýcar Jakob Kölliker.

Co nevyšlo Grossovi ve Wolfsburgu, splnil si v Mannheimu. Na jeho střídačce se v roce 2019 konečně stal vítězem německé DEL. Hned v první sezoně po příchodu ukončil tříletou nadvládu Mnichova. Adler nejprve ovládl základní část, v níž Grossova parta vykázala 2,23 bodu na zápas a bravurně zvládla i play off. Gross se stal prvním českým koučem od roku 1990, který v Německu oslavil prvenství. Před ním se jako poslední radoval Petr Hejma s Düsseldorfem. Shodně dvakrát ještě v někdejší bundeslize uspěli Vladimír Bouzek, Karel Gut a Pavel Wohl.

Po více než 30 letech se na jaře 2023 vrátil do Česka, aby si ověřil, že i tady fungují jeho trenérské metody. První sezonu spolupracoval s Miloslavem Hořavou, přesto tým ztratil skvěle rozehranou semifinálovou sérii s Třincem. Ani vedení 3:0 na zápasy nestačilo k postupu. Trefa Daniela Voženílka straší gólmana Jakuba Kováře a všechny sparťany asi ještě teď. Oceláři zvládli i památný rozhodující sedmý duel, který Pražané prohráli doma ve čtvrtém prodloužení, a sen o titulu se rozplynul. Stejně tak letos na jaře, kdy Grossův výběr v boji o finále nestačil na pozdějšího mistra Kometu.

Více než dvouleté angažmá ve Spartě nevyšlo, jak si obě strany představovaly. Trenér věřil, že po úspěších v Německu budou jeho metody fungovat i v hlavním městě. Jenže maximem rudého kolosu se pod Grossem stalo semifinále a zisk dvou bronzů. V ambiciózním prostředí to bylo málo, přesto dostal na jaře další možnost a prodloužil smlouvu na další sezonu. Jenže herní i výsledková mizérie v úvodu nového extraligového ročníku donutila šéfy spolupráci předčasně ukončit. Náročný kouč nyní rozmýšlí, kam povedou jeho další kroky. Jestli si odpočine, nebo se co nejdříve vrhne do další práce.