Drsňák Švrček ukončil kariéru. Rákose jsem nesnášel, přiznává. Chybí mu titul
Extraligovým útočníkům se ulevilo. Už nebudou narážet na skálu jménem Jan Švrček (39). Nekompromisní bek, jeden z posledních svého druhu, ukončil aktivní kariéru. Byla dlouhá, úspěšná a protihráče bolela. „Nebyl jsem u soupeřů zrovna oblíbený. Bylo těžké proti mně hrát,“ ví moc dobře. Rodák z Přerova se oficiálně loučil před pátečním duelem Olomouce, kde toho odehrál nejvíc, s mistrovskou Kometou. K oběma klubům má blízko.
Kdy padl verdikt o konci?
„Už jsem byl rozhodnutý během baráže s Jihlavou. Občas si chodím po večerech zahrát v Přerově za old boys, ať si udělám žízeň na pivko. S profi hokejem je konec. Extraligu jsem hrál dvacet let, jsem za to rád. Bohužel jsem končil v baráži, což není moc lichotivé. Na druhou stranu jsme extraligu udrželi a vyhrál jsem svůj poslední zápas. To se v hokeji stává hodně málo. Ve finále extraligy jsem byl dvakrát, s Kometou a se Spartou. Vždy jsem končil porážkou. Stejně jako ve finále Ligy mistrů. Sbíral jsem samé druhé anebo třetí místa. Jediné, co mě mrzí na kariéře, je, že jsem nezískal titul. Kluci z Olomouce teď hrají parádně, chodím se na ně dívat.“
Mrzí vás ještě něco kromě nedotažení cesty k titulu?
„Chtěl jsem mít odehraných tisíc zápasů v extralize. Blížil jsem se k tomu, ale bohužel jsem měl hodně zranění. Kvůli tomu jsem na ten milník nedosáhl. Ale jsem rád, že momentálně držím relativně pohromadě. Užívám si hokejového důchodu. Když potřebuju vypustit páru, jdu si zaběhat anebo zajezdit na horském kole.“
Nechtěl jste si zahrát ještě aspoň v nižší soutěži?
„Než začala baráž, bavil jsem se s Přerovem. Jenže s dotyčným pánem, se kterým jsem jednal, moc řeč nebyla. Nedopadlo to. Když začala baráž, věděl jsem, že končím. Po posledním zápase jsem si vzal z ledu puk, už mi visí doma v obýváku na polici. Za těch dvacet let se hokej změnil. V jednu dobu se preferovali mlátiči, jako jsem byl já. Pak se hrálo technicky. Teď to zase začíná být o dřině, srážkách. Takový jednoduchý hokej. Už nevidíte, že by někdo vzal puk a projel bez pomoci celé hřiště. Každý hráč je na tom výborně fyzicky. Rozhodují detaily. Srážet se v dnešním stylu musí každý. Bez tvrdé dřiny, černé práce a odříkání už to nejde.“
Proti vám nikdo nechtěl hrát, co?
„Vím, že jsem nebyl u soupeřů moc oblíbený. Nechoval jsem se k nim moc extra. Asi si mysleli, že jsem nějaký padouch. Ale ti, co mě znají mimo led, ví, že jsem úplně v klidu. Když zjistili, jaký jsem, měli mě velice rádi. Na ledě mi občas přepnulo. Bylo těžké proti mně hrát. Zdravil jsem se s Michalem Gulašim, to je taky jeden z posledních mohykánů stylu, který jsem produkoval já. Předtím tu byl Výtisk, v Třinci jsou Nedomlel s Jankem. Těchto typů obránců už ubývá.“
Jakého protihráče jste neměl v oblibě?
„Těch bylo víc…Jednu dobu jsem úplně nesnášel Rákose. Furt jsem ho naháněl, že ho někde zmasakruju u mantinelu. (úsměv) Toho nesnášelo devadesát osm procent extraligy. Něco vyprovokoval a odjel pryč, jako že se nic neděje. Takoví hráči jsou. Dělal svou práci dobře. Vždycky to zůstává na ledě. Když vyjdete ven, je to něco úplně jiného. Kolikrát jsme se potkali v hospodě anebo na kolaudačkách na baráku spoluhráčů. A bylo to úplně v klidu.“
Co s vámi bude dál pracovně?
„Mám štěstí, že rodiče mají v Přerově firmu, která se zabývá opravami drtičů v kamenolomech a strojírenskou výrobou. Od září jsem tam začal chodit a učím se nový obor. Musíte si to projít odspodu až nahoru. Uvidíme, jestli mě to bude bavit.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 13 | 46:27 | 27 |
| 2 |  | 12 | 39:27 | 26 |
| 3 |  | 13 | 36:32 | 26 |
| 4 |  | 12 | 28:21 | 25 |
| 5 |  | 13 | 43:31 | 22 |
| 6 |  | 12 | 34:33 | 19 |
| 7 |  | 13 | 29:31 | 19 |
| 8 |  | 12 | 26:28 | 19 |
| 9 |  | 13 | 31:35 | 19 |
| 10 |  | 12 | 29:32 | 15 |
| 11 |  | 13 | 34:35 | 14 |
| 12 |  | 13 | 28:39 | 13 |
| 13 |  | 13 | 25:37 | 13 |
| 14 |  | 12 | 18:38 | 7 |
- Play-off
- Předkolo Play-off
- Baráž
