Bude to čtvrt století, co nečekaně a navždy zmizel z hokejového prostředí. Pavel Wohl. Dlouholetý brankář, ale především vynikající trenér, jemuž spousta hráčů vděčí za svou kariéru, úspěchy a slávu. Vzpomínají na něj s úctou. Razil jiný přístup, než byli zvyklí, vnímal je jako partnery, a nikoli poddané. Byl přísný, ale choval se jako člověk. Téměř 25 let však nechce mít s hokejem nic společného. Jeho náhlý odchod šokoval, obestírá ho mlha dohadů. iSport Premium rozkryl jeho pozadí. V zamčené části článku najdete i rozhovor s bývalým svěřencem Tomášem Jelínkem.
Pro český hokej toho vykonal požehnaně. Už jako žák přivedl do branky taky svého kamaráda Jiřího Holečka, ale to je zpětně spíš zajímavá epizoda ze životopisu pozdějšího velikána. Spartu vrátil mezi domácí špičku, coby pedagog vychoval generaci trenérů, s reprezentací překlenul složité období změn na přelomu 80. a 90. let. Se Stanislavem Neveselým uvedli na světovou scénu plno nových hráčů, včetně trojzápřahu Jágr – Reichel - Holík. Když však před osmi lety Wohla uváděli do české Síně slávy, omluvil se a nepřišel.
První scéna hokeje
„Nenašlo by se moc trenérů, co byli pro Spartu schůdní a zvládli to. A že jsem jich zažil. Pavel Wohl byl jeden z nich. Kluci za ním šli tak, že by žrali led. Zároveň byl důsledný, v přípravě neodpustil nic. Ale nedělal rozdíly, jestli mluví s Hrdinou nebo Kročákem, který začínal. Všichni věděli, že jsou součástí týmu,“ vybavuje si Jaroslav Velechovský, dlouholetý vedoucí mužstva.
„Ve své době byl hodně odskočený. Všude trénovali hodinu a půl, my tři čtvrtě hodiny. Ale tak intenzivní trénink nikdo nezažil, tam to jelo. Vůči hráčům měl pokoru, mluvil s nimi, byl férový. Proto ho měli rádi. A když se na vás podíval těma svýma uhrančivýma očima, bylo tam, že o vás ví všechno. Taky nezapomenu, jaký byl motivátor. Před zápasem měl tříminutový proslov, z toho šel mráz po zádech. Já pak byl jak na péro,“ líčí útočník Richard Žemlička.
Wohl mezi hráči nerozlišoval, ke Spartě choval až nábožnou úctu. Halu na pražském Výstavišti často přirovnával k Národnímu divadlu. „Pamatuju na jeho památné výroky. ‚Opona se zvedá, Národní divadlo začíná představení. Pánové, tahle hala je první scéna hokeje. Lidi se přišli podívat na vás, tak ať mají zážitek.‘ Wohl byl trenér jiného stylu. Tohle měl Vůjtek v Rusku. Všichni hráči na něj vzpomínají, protože byl jiný, než ruští trenéři,“ tvrdí další bývalý hráč Patrik Martinec.
Když se sám kdysi rozhodoval mezi Spartou a dalšími kluby, po deseti minutách rozhovoru s Wohlem věděl, že bude sparťanem. „Uměl to s lidmi, byl psycholog a držel slovo. Mohl jsem i do Vítkovic, odkud pochází manželka. Ale u sebe v kanceláři mi vysvětlil, co Sparta znamená, proč si mě vybrala a proč chce, abych tam byl. O penězích jsme se přitom vůbec nebavili,“ připomíná.
Kocour v kabině
Nejdřív byl Pavel Wohl elitním ligovým brankářem. Chtěl se stát trenérem a na tohle poslání se cílevědomě připravoval, získal doktorát. Závěrečnou práci psal
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
