Byl jedním z mnoha VIP hostů, kteří na ledě při exhibici popřáli k báječným kariérám Jaroslavovi Bednářovi a Markovi Tomicovi. Na velkolepé rozlučce nechyběl ani někdejší útočník Žigmund Pálffy, ikona slovenského hokeje. Ve Slavii prožil výlukovou sezonu 2004/05. „Mám na ni fantastické vzpomínky. Navíc Prahu mám moc rád,“ říkal v rozhovoru pro iSport. V něm promluvil i o úspěších slovenského hokeje.
Byla to tehdy velká bomba, když Slavia oznámila, že za ni bude hrát i Pálffy. Muž na vrcholu sil, hvězda NHL. „Škoda, že jsme tehdy vypadli hned ve čtvrtfinále,“ vrátil se k dávným vzpomínkám.
Neváhal jste, že dorazíte na rozlučku bývalých spoluhráčů?
„Jsem rád, že jsem tady. Protože vzpomínky na Slavii mám fantastické. I když škoda, že jsme se tehdy nedostali přes první kolo play off. Měli jsme nějaké problémy… Ale Jarda Bednář mě pozval, byl jsem moc rád, že jsem mohl dorazit a ukázat se před fanoušky. Protože Slavia měla vždycky výborné příznivce. Moc jsem si to užil. Byla sranda.“
Rozdal jste spoustu podpisů, byl o vás velký zájem.
„Dlouho jsem na Slavii nebyl, ale moc mě to potěšilo. Je vidět, že jsem tu zanechal nějakou stopu, i když jsem tady hrál jenom rok. Měl jsem radost, že lidi nezapomněli.“
S Bednářem jste ale na ledě ve Slavii nepotkal.
„To ne, toho si pamatuju z kempu v Los Angeles, tam jsme si spolu zahráli v jedné pětce. Pak někam odešel, ale od té doby se dobře známe. Mám na něj samé výborné vzpomínky. I když jsem toho s ním až tolik neodehrál, je to dobrý kluk. Mám ho rád.“
A jak si vybavujete bojovníka Marka Tomicu? S ním jste si zahrál tehdy ve Slavii.
„Velký bojovník, pracant, který výborně bránil. Taky velmi důležitý hráč.“
Jak často jste v Praze?
„Docela hodně, protože ji mám rád. Mám tady byt.“
| Základní část | 41 zápasů | 40 bodů | 21+19 |
| Play off | 7 zápasů | 7 bodů | 5+2 |
Co říkáte na poslední úspěchy slovenského hokeje?
„No, až na tu poslední dvacítku… Ale jinak jsem rád, že máme velkou perspektivu a budoucnost, i když nemáme až tolik hokejistů. Doufám, že kluci hlavně přetaví na led to, co se o nich píše u nás na Slovensku. Je toho podle mě až moc… Ještě nic neukázali.“
Máte dojem, že je o ně až moc velký mediální zájem?
„Ano, je to přehnané. Bude důležité, jak zvládnou kemp. Tam se všechno ukáže. Držím jim palce. Hlavně těm třem, kteří byli na draftu (Slafkovský, Nemec, Mešár – pozn. autora). Doufám, že to ukážou na ledě. Už bylo hodně jedniček, i od vás z Česka, kterým to moc nevyšlo. Víte, jak skončili… Doufám, že to dobře dopadne a potáhnou slovenský hokej, protože jsou to mladí kluci. Budeme jim držet palce. Jsem rád, že se náš hokej dostal trochu na výsluní. Měli jsme delší pauzu, ale zase to poskočilo. Dvacítka sice nic moc, ale doufám, že tihle kluci náš hokej pozvednou. Ale co naplat, nemáme takovou základnu jako vy.“
Jenže český hokej dlouhodobě nemá výsledky.
„Ale co jsem viděl vaši dvacítku, hlavně jak hrála proti Američanům, bylo to dobré. Je tam nějaký záblesk.“
Má Juraj Slafkovský, jednička draftu, hlavu na to, aby to všechno ustál?
„Já věřím, že ano. Je to skromný kluk, nedávno jsem ho konečně poznal i osobně, bylo to při vyhlášení Hokejisty roku. Doufám, že zůstane pevně nohama při zemi. Víte, ono je hrozně důležité, jak zareaguje Montreal. Jaké bude mít spoluhráče, kolik dostane prostoru na ledě. Jestli dostane vůbec šanci... Víte, jaká je Kanada. Tam je velký tlak. Myslím si, že Montreal ho bude hrozně tlačit, aby hrál už od začátku. Protože by to jinak bylo jejich velké selhání… Budou chtít jednoznačně ukázat, že ho získali oprávněně jako jedničku draftu. Aby to nevypadalo, že manažer selhal.“
Bude na to mít?
„Je vysoký, silný… Řeknu to narovinu, my jsme v jeho letech nebyli takhle připravení. V tomhle se hokej posunul. On je připravený neskutečně. To opravdu. Navíc umí anglicky. Takže je skvěle připravený.“
Jak jste prožíval slovenský bronz na olympiádě v Pekingu?
„Kluci zabrali, drželi po kupě. Bylo důležité, že to generální manažer Miro Šatan dobře poskládal. Bylo skvělé, že jsme měli vynikajícího brankáře. Rybár to neskutečně vychytal.“
Co vlastně teď děláte?
„Angažoval jsem se ve vedení hokeje, ale skončil jsem, teď si užívám života. Hodně sportuju, abych se udržoval. Ale jinak už mám klid, předtím s hokejem to byl hodně bláznivý život.“
Jak se vám líbí Eden?
„Je pořád stejný. Myslel jsem si, že to tady trochu změnili, ale ne.“ (smích)
