Nahlédl do ekonomického počínání a hospodaření Českého svazu ledního hokeje. Alois Hadamczik po několika týdnech zkoumání našel způsob, jak s finančními prostředky naložit efektivněji než doposud. Pohled do zákoutí terénu přináší první výsledky, které nástupce Tomáše Krále vůbec poprvé vynáší na povrch. Deník Sport a web iSport.cz společně se svazovým bossem přináší inventuru předchozího dění, navrch někdejší bývalý kouč reprezentace nabízí i část scénáře nové cesty, po níž by měl český hokej jít.
Ze všeho nejdřív Alois Hadamczik vysvětluje, proč si s prvním zásadním výstupem v nové roli dával načas. Od červnové svazové konference uplynuly tři měsíce. „Chápu silný zájem naší veřejnosti po informacích, jaké kroky na svazu zavádím. Věřte, že pro detailní zjištění bylo zapotřebí určité množství času. Musím upozornit, že vše potřebuji mít podložené fakty. Něco si myslet znamená málo vědět. Nejde o pocity, ale o fakta. Nyní už se dostáváme k potřebným zjištěním,“ konstatuje Hadamczik.
První a zásadní úkol? Zajištění hloubkové kontroly na půdě ČSLH, detailní obhlídka pracovních míst. „Po vítězství v červnových volbách jsem od Konference dostal zadání zajistit forenzní audit na svazu. Což nejprve obnáší zjištění, které společnosti jej mohou zajistit, aby výsledky auditu nebyly napadnutelné,“ rozebírá.
Hadamczik a jeho nejbližší spolupracovníci oslovili firmu KPMG, nicméně sladění termínů, vytvoření dohody o provedení práce, jednání o ceně zabralo čas. Vše navíc schvaloval i výkonný výbor svazu. Bylo nutné najít odpovídající personál. „Našel jsem odborníka z někdejšího ministerstva financí pana Jana Zikla, kterého jsem oslovil, aby nám v oblasti zkoumání ekonomických záležitostí pomohl. Dali jsme výpověď panu doktorovi, jež působí v kanceláři Tomáše Krále, na jeho místo přišel nový renomovaný právník. To byly mé první kroky ve funkci. Po nich následovalo seznámení s lidmi, přímo s prostředím svazu.“
Co zjistil? „Svaz jako firma neměla nastavené žádné kontrolní mechanismy. Úzká skupina lidí si řekla, že finanční výtěžek z mistrovství světa 2015 jsou jejich prostředky, nikoli prostředky určené do hnutí. Peníze se nehospodárně utrácely.“
Podle Hadamczika se zbytečně rozkutálely desítky milionů korun. „Kdyby svaz pracoval hospodárně a účelně, kluby mohly dostat ročně navíc 40 až 50 milionů korun na rozvoj hokeje. Šetření KPMG, které stále ještě není u konce, po první etapě kontroly potvrdilo, že na svazu nefungoval žádný kontrolní systém nakupování různých komodit. Obvyklé procedury jako výběrové řízení atd. tu neexistovalo. A je to prokazatelné. To už jsme změnili a přijali jsme nového pracovníka, který provádí výběrová řízení všech komodit,“ pokračuje Hadamczik s tím, že detaily většiny faktur jsou nedohádatelné, a rozepsané položkové rozpočty nejsou k dispozici.
Na následujících řádcích hokejový prezident rozebírá klíčové otázky, jimiž se na svazu zaobíral a které v následujících týdnech či měsících míní uvést do života.
Případ „Dukla“ Litoměřice
ALOIS HADAMCZIK: „První roky se tento nákladný projekt obešel bez řádné smlouvy, přičemž je prakticky nezjistitelné, v jaké výši putovaly do Litoměřic svazové peníze. Jen poslední rok byla mezi svazem a Litoměřicemi smlouva daná na 14 milionů korun.
Litoměřice však čerpaly miliony nad rámec smlouvy. Praxe byla taková, že
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
