Jaroslav Kalina
12. října 2022 • 19:52

Jokinen místo Varadi. Kovařčíky ve Finsku cepuje legenda: Taky si zařve

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
PRVNÍ DOJEM: Bestiální Kacetl. Není člověk, ale robot
Penalty ve šlágrech? Křapka měl proti Krejčímu namále, Chorý pádu přidal
VŠECHNA VIDEA ZDE

Bývalého vynikajícího českého hokejistu „vyměnil“ za legendu finského hokeje. Poté, co Michal Kovařčík (25) pomohl Třinci k dokonání mistrovského hattricku, vyrazil společně s bratrem Ondřejem (27) vstříc první zahraniční misi do Finska. V týmu Jukurit Mikkeli vede českého útočníka Olli Jokinen, borec s celkem 1237 starty v NHL. Mezi současným koučem a bývalým trenérem Václavem Varaďou nevidí velké rozdíly. „Na střídačce si jsou dost podobní,“ řekl rodák z Nového Jičína po krátkém návratu domů do Česka. V Praze se svým mužstvem porazil Spartu 6:3 na závěr skupiny Ligy mistrů.



Po více jak jedenácti letech strávených v třinecké organizaci vyrazil poprvé za hranice Česka. Byť si Michal Kovařčík stále zvyká na nové angažmá v Jukuritu, jako ve zcela odlišném působišti si nepřipadá. Až na chybějící velkou továrnu by město Mikkeli srovnával i s Třincem. Navíc podobně jako u Slezanů i v severském klubu hraje pod někdejším vynikajícím hokejistou. Po Václavu Varaďovi je český centr nyní cepován bývalým kapitánem Floridy i finské reprezentace Olli Jokinenem.

Vidíte nějakou výraznou podobnost mezi Olli Jokinenem a Václavem Varaďou?
„Určitě ve výbušnosti a agresivitě. Na střídačce si jsou taky docela dost podobní. Umí si zařvat na rozhodčího a tak. Podobnost by tam tedy rozhodně byla.“

Hrajete pod trenérem, který jako hráč odehrál přes 1200 zápasů v NHL. Jaký je na střídačce?
„Osobně se mi líbí jeho přístup k tréninku. Jokinen chce po hráčích, aby trénovali v zápasovém tempu. Nebudu lhát, je to dost náročné, ale řekl bych, že každý takový trénink mě posouvá dál.“

Stihl jste již poznat Jokinena i jako člověka?
„Po mém příchodu jsme spolu mluvili. Myslím si, že je super. Jak jste říkal, jako hráč odehrál spoustu zápasů v NHL. Ví, jak to chodí mimo led a jak se má trénovat. Je hodně zkušený. Věřím, že nám má hodně co dát.“

Už si zvykáte po několika měsících ve svém prvním zahraničním angažmá?
„Nemůžu říct, že jsem si už úplně zvykl, ale nějaké věci jsem již do sebe dostal. Jinak se tam trénuje, celkově hodně dbají na tréninky. Oproti Česku je to hodně těžké, ale s bráchou se snažíme zadaptovat co nejdřív. Pomáháme si, takže si myslím, že to bude dobrý. V týmu jsme zapadli docela dobře, kluci nás vzali. Je to docela mladý tým, ale všechno tam dobře funguje a jsme spokojení.“

V týmu vás vedle bratra Ondřeje doplňuje také obránce Libor Zábranský, což bylo jistě také výhodou, že ano?
„Rozhodně. Tak s bráchou jsme na sebe dost zvyklí, když spolu hrajeme víceméně celý život. (směje se) Libor je fajn kluk, hodně nám pomohl ze začátku. Už znal město, ukázal nám, jak to tam chodí. Ve spoustě věcí nám poradil, a musím říct, že i ostatní kluci jsou moc hodní.“

Jak zvládáte život v menším finském městě, jako je Mikkeli?
„Dvanáct let jsem žil v Třinci, takže si rozhodně nemůžu stěžovat na to, že je Mikkeli malé město. (směje se) Kdybych tam přijel z Prahy, tak bych si možná řekl, kde to jsem. Takhle mi to ale vůbec nevadí.“

Zaznamenal jste nějaké rozdíly mezi Mikkeli a Třincem?
„Pivo tam stojí osm euro. (chechtá se) Jinak to takový rozdíl není, obě města by se dala srovnávat, až na to, že v Mikkeli není obrovská továrna.“ (usmívá se)

A co finský hokej? Zvykl jste si na styl s pověstným důrazem na bruslení?
„Řekl bych, že jo. Já to mám rád. Jsme centr, takže mám hodně prostoru uprostřed hřiště. Mám rád, když můžu hodně bruslit s pukem. Mají tam šikovné beky, kteří dokážou dát nahrávky z hokejky na hokejku, což je super.“  

Dá se vůbec užít krátký návrat domů do Česka, když jste přiletěli na zápas se Spartou, ve kterém se vlastně už o nic nehrálo?
„Dalo by se říct, že už o nic nešlo, ale ve Finsku se Liga mistrů bere celkem poctivě, takže my jsme přijeli s jasným cílem vyhrát, abychom jim (sparťanům) ukázali, že když k nám nemohli doletět, že jsme postoupili zaslouženě. Takže určitě jen dobře, že jsme vyhráli.“

Do play off Ligy mistrů jste postoupili již minulý týden poté, co byl domácí zápas s Pražany kontumován ve prospěch Jukuritu. Celkem netypická postupová radost, viďte?
„Máte pravdu, je to zvláštní, i vůči soutěži a sponzorům, že se zápas vůbec nehrál, ale co se dá dělat. O kontumaci jsme se dozvěděli asi dvě a půl hodiny před zápasem. Vůbec nevím o podrobnostech, co se stalo s letadlem a jak se to dál řešilo. Nám jenom večer oznámili, že se hrát nebude a že je to kontumace.“

A jaké tedy pro vás bylo se po několika měsících na skok vrátit do rodné vlasti?
„Určitě je to speciální. Jsem tady za cizí tým, ale zápas jsem si užil. Bylo sice hodně vyloučení a zápas byl takový rozházený, ale několik lidí přišlo, tak to bylo hezký. Přijela i rodina, tak jsem rád, že se s nimi po delší době mohu pobavit“

Do Prahy dorazila také slušná výprava finských fanoušků, kteří na Spartě nešli přeslechnout. Jistě příjemné, že ano?
„To jsem ani nečekal, ale Finové mají Ligu mistrů rádi. Myslím si, že přijelo hodně lidí od sponzorů, kteří chtěli vidět hokej a udělat si výlet do Prahy. Je to tady levnější, takže si mohou zpříjemnit čas.“

Po bezmála půl roce od finále extraligového play off jste se opět vytáhl na Spartu. Předpokládám, že to jen tak neomrzí, viďte?
„Říkal jsem si, že na konci minulé sezony jsem měl už dost Sparty a teď v novém klubu jsme ji zase dostali. (usmívá se) Jsem ovšem rád, že jsme měli ve skupině aspoň jeden český tým. Jak už jsem říkal, to je vždycky speciální. Škoda jen, že nepřijel brácha, který je zraněný. Měl by ale být zpátky do dvou týdnů, tak uvidíme, jak se mu to zahojí.“

Máte vůbec čas sledovat Třinec? Co říkáte na rozjezd Ocelářů do nové sezony?
„Jasně, jsem hodně v kontaktu s  Andrejem Nestrašilem , Májou Adámkem. Snažím se kluky sledovat. Myslím si, že hodně dělá změna trenéra. Pořád je to ale začátek sezony. Věřím, že si to sedne. Stačí vyhrát několik zápasů v řadě a jsou zpátky nahoře. Černě bych to neviděl.“

Můžete prozradit své cíle do sezony?
„Určitě bych se rád podíval do reprezentace, ale k tomu je ještě dlouhá cesta, takže uvidíme, jak se mi nyní bude dařit a jak se povede týmu. Vždycky máte lepší, když je tým nahoře. Byl bych radši, kdybychom začali víc vyhrávat, ale pořád je to začátek. Jsme na tom podobně jako Třinec.“

Útočník Michal Kovařčík v dresu Třince, který i po odchodu do Finska stále sleduje
Útočník Michal Kovařčík v dresu Třince, který i po odchodu do Finska stále sleduje

Vstoupit do diskuse
1


Články odjinud


Články odjinud