Zdeněk Janda
17. listopadu 2022 • 12:25

Kovář o bráchovi ve Spartě i Pastovi: Člověk z něj žasne! Mluví i o repre

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Extraligový šerif má v play off víc práce. Jak se rodí tresty? Ujčík už ví, co bude po sezoně
Požár: Říkali mi, že Krejčího jako stopera neprodáme. Pomůže mu, když...
VŠECHNA VIDEA ZDE

Sedl si na ochoz promrzlé tréninkové haly a sledoval trénink svého šestiletého syna Teodora. „Je krásný vidět, jaký mají ty děti v očích zápal,“ vykládá hokejový útočník Jan Kovář (32), hvězda Zugu. Právě přímo ve švýcarském městě se kapitán místního výběru a účastník sedmi světových šampionátů potkal s trojicí českých novinářů. Mluvil o životě v zemi plné hor a jezer, ale i o neutuchající touze reprezentovat.



Malí hokejisté se občas svalili na zem, ale rychle se zvedli. A zase se honili za pukem. „Škoda, že nemůžeme vidět, jak jsme my byli malí a padali jsme,“ usmívá se klíčový centr místního klubu, s nímž slavil dva tituly v řadě. Elitní švýcarskou ligu hrají v sousední hale Bossard Arena, která bývá slušně zaplněná. Atmosféra je většinou pekelná.

Pozoruje mumraj na ledě, pak se dá do vyprávění. „Někde mezi těmi dětmi by měl být i malej Forsberg. Protože tady bydlí,“ připomene švédskou legendu, útočníka Petera Forsberga, který vyhrál Stanley Cup, olympiádu i mistrovství světa.

Sledujete, jak se šestiletý syn Teodor prohání po ledě. Máte radost, že hraje hokej?
„Těší mě to. Ale spíš je úsměvný vidět ty malé děti… Jak mají v očích zápal, baví je to. Jak padají a zase vstávají.“ (smích)

Táhne ho to po tátovi do útoku?
„Sem tam. Někdy má období, že by byl radši v bráně, odkud se ho snažím vyhánět, spíš ho rvu dopředu.“

Brácha Jakub, který působí na Spartě, ho netlačí do brány?
„Když se dívám na jeho zápasy, jsem celou dobu hrozně nervózní. Takže radši ne. Pro spokojenost rodičů by bylo lepší, kdyby zůstal někde v poli.“

Jste kapitánem místního klubu, tak vás asi ostatní rodiče oslovují a chtějí si popovídat, ne?
„Občas mě někdo zastaví, pokecáme. Ale já jsem tu na trénincích docela často, takže už si všichni zvykli, mám svůj klid.“

Je manželka ráda, že hraje hokej?
„Určitě jo. Je vidět, že ho to baví, snaží se. Má to jako koníček, učí se uznávat autority, to je vidět i z toho, jak se chová k trenérovi. I to je důležitý pro život.“

Tříletý mladší syn Sebastian ještě nebruslí?
„Ten má ještě čas, i když už by taky chtěl. Doma mydlíme s hokejkou, taky ho to táhne do brány. Nejhorší je, když chce, abych ho trefil do lapačky. Což není úplně jednoduchý. Takže se pak vzteká, že to nechytil do lapačky.“ (smích)

Je to tak, že díky ne tak náročnému cestování si ve Švýcarsku můžete hodně užít čas s rodinou?
„Je to zdánlivé. Na jedné straně ano, ale tím, jak se hraje pozdě, tak třikrát v týdnu přijedu domů po půlnoci a děti už spí. Sice můžu být každý den doma, ale tím, jak jsou utkání pozdě, stejně to má na starosti manželka.“

Čím vám přirostlo Švýcarsko nejvíc k srdci?
„Vším. Líbí se nám tady celkově život. Jaké je město, jak dělají hokej.“

Podle jedné ankety je Zug nejlepší místo k životu…
„Není to až tak velké město, není tu moc frmol. Zároveň to máme třicet minut autem do Curychu, Lucern je taky krásný, to je ještě blíž. Příroda, jezero… V Zugu jsou zároveň nejnižší daně ze všech kantonů, proto tady bydlí hodně bohatých lidí. Dost firem tu má sídlo. Takže tady do toho investují, aby to hezky vypadalo.“

Vyrážíte do hor? Nebo spíš k jezeru?
„Hory moc nestíháme, i když bych chtěl. Děti na lyže zatím moc nejsou, je to spíš makačka pro nás s manželkou… Když je volno, během léta jsme u vody každý den. Jsou tady nejrůznější plážičky, děti si tam hrajou celý den. Jednou jsme si půjčili i lodičku.“

Umíte si představit, že byste tady zakončil kariéru?
„Těžko říct. Mám smlouvu na tuhle sezonu, plus ještě na další dva roky. Jsme tu spokojení, aktuálně nepřemýšlíme, že bychom se vrátili, ten starší už chodí do školy. A co bude dál? Pokud budu mít výkonnost, ještě bych tady rád zůstal. Pokud bych ji neměl, ani by nemělo cenu se vracet domů. To bych tam byl za šaška. Uvidíme, co bude za čtyři roky.“

Jak moc si ceníte, že jste s Zugem švýcarskou ligu dvakrát v řadě vyhráli?
„Je to pecka. Už předtím, než jsem přišel, se všechno vytvářelo k tomu, aby se mohlo vyhrát, protože Zug předtím naposledy získal pohár před jednadvaceti lety… Potom zažili pár finále, které prohráli. Když jsem s nimi vyjednával, měl jsem na stole víc nabídek ze švýcarských klubů. Ale přišlo mi, že v Zugu jsou hladoví. To mě hrozně těšilo. Jít do týmu, který dělá vše, aby byl nejlepší. I po těch titulech se z cesty neuhýbá, za což jsem moc rád.“

Takže jdete za vítězným hattrickem?
„Ambice na to jsou. Zatím sice tak nehrajeme, ale určitě chceme zase dosáhnout na nejvyšší příčky.“

Co pro vás znamená, že jste kapitánem?
„Je to čest. Tým se za tři roky hrozně obměnil, ve Švýcarsku hodně hráči pendlují mezi týmy. Není to jako v Česku. Tam skoro nemůžeš jít z Brna na Spartu, až na Kempese. (smích) Ztratili jsme kluky z jádra týmu, takže v kapitánském místu byla díra. Rozhodli se pro mě. Jsem rád, že jsem dostal takovou důvěru.“

Jak mluvíte v kabině?
„Já anglicky. To je hlavní řeč, i když je to jinak takový mix. Tolik se neřeší, kdo jak se baví. Na střídačce to tam občas lítá v italštině, v němčině. Ale jinak v angličtině. Používá ji i trenér.“

Vy umíte německy?
„Něco málo ze sebe dostanu. Ve škole jsem se učil, ale nepoužíval jsem to patnáct let. Navíc je švýcarská němčina totálně jiná. Trošku rozumím, ale že bych se nějak hodně bavil, to ne.“

S bráchou si neustále voláme. Po finále už je snad dobrej

Do ligy se vrátilo dost hráčů z KHL. Je znát, že úroveň šla nahoru?
„Je to kvalitnější. Určitě. Je to vidět i na přesilovkách, oslabeních, na detailech. Přichází k tomu lepší hráči. Nechci, aby vyznělo blbě… Ale i když hrajete proti Ambri a ujedou dva na jednoho, tak jedou špičkoví hráči, kteří to většinou využijou. Nechci říct, že to tak dřív nebylo, ale kvalita se zvedla, to je holý fakt.“

Vy a Roman Červenka , opora Rapperswilu, jste jedny z největších hvězd ligy. Jak moc vás to těší?
„Hodně. Vždycky mám radost, když podepíšou nějakého Čecha. I kluci, kteří přichází, mají výborné jméno. Stránský vyhrál loni střelce, Seko ( Sekáč ) hraje výborně. Špágr ( Špaček ) s Chlápou (Chlapíkem) neskutečně pozvedli Ambri. Těší mě, že o Čechy je zájem, což minulé roky až tolik nebylo.“

Jaké jsou vzájemné zápasy proti Červenkovi? Je to pro vás prestižní?
„Mám to rád hrát proti němu. Je to špičkový hráč. Takže je to výzva každé utkání. Snažím se být lepší než on, což Červus má stejně. Takže jsou to fajn mače.“

Těšíte se, že byste si opět mohli spolu zahrát v reprezentaci?
„Bylo by to hezký, ale uvidíme, co bude. Je to daleko. Teď jsem se nemohl zúčastnit Karjaly, doléčoval jsem zranění. Co jsem četl, tak Červus jel jenom právě do Finska. Ale určitě bych si s ním třeba na mistrovství moc rád zahrál.“

Mluvil jste s koučem Karim Jalonenen?
„Když byl ve Švýcarsku, tak jsme se bavili. Zastavil se za mnou.“

Už vás přebolelo, že jste se kvůli zranění musel omluvit z minulého šampionátu? Když zrovna po letech klapla medaile, ale vy jste u toho nebyl?
„To je život. Jsem hlavně rád, že placka vyšla, trochu se uvolní atmosféra. I do budoucna to snad bude lepší pro nároďák.“

Takže máte v sobě pořád touhu reprezentovat a pokusit se, abyste ji získal i vy?
„Jasně, proč bych to vzdával? Že jsem u toho nebyl, to neznamená, že se na to mám vykašlat a už nebudu jezdit. Pokud tedy bude zájem a vydrží zdraví.“

Jak jste v kontaktu s bráchou Jakubem, který chytá ve Spartě?
„Neustále si voláme. Mají výborný tým. Jde o to, aby si to sedlo, párkrát vyhráli a myslím si, že budou dobří.“

Už se oklepal z posledního finále? Jeho Curych vedl 3:1, ale nakonec jste to s Zugem otočili a získali jste titul vy…
„Snad jo. Chvilku mu to trvalo, ale potom už byl dobrej.“

Jak sledujete v NHL kamaráda z národního týmu Davida Pastrňáka ?
„Člověk neustále žasne. Když si ráno v kabině pouštíme sestřihy, jsem pyšný, že kluk od nás z Čech tam září, všichni se baví, jaký dal zase gól. Je to super, mám hroznou radost. Třeba i Neči (Nečas) má zatím výbornou sezonu. Doufám, že v tom bude pokračovat a dostane se mezi hvězdy NHL.“

Zkušený český útočník Jan Kovář se musel s těžkým srdcem omluvit z účasti na MS ve Finsku
Zkušený český útočník Jan Kovář se musel s těžkým srdcem omluvit z účasti na MS ve Finsku

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud