14. dubna 2008 • 00:00

Novináři nás rádi vidí dole

Autor:



ROZHOVOR S OBRÁNCEM TORONTA TOMÁŠEM KABERLEM Proč se Tomáš Kaberle cítí v Torontu jako fotbalisté Realu a proč neodešel do Rangers VELKÁ DOBRÁ - Opatrně na něj s otázkou, proč Toronto zase nezná pojem play off. V posledních třech letech ji obránce TOMÁŠ KABERLE slyšel nejméně tisíckrát... Od šéfů klubu, od reportérů, to samé na ulici, v restauraci. "Ani babička nebyla ráda, že jsme nepostoupili," připomíná svoji velkou fanynku jeden z lídrů národního týmu pro šampionát v Kanadě. Ve svém domě u Kladna se teď stará hlavně o to, aby z něj nevyprchala kondice. Jiný by se možná válel na gauči, ale on se potí na rotopedu. A byl rád, když se o víkendu mohl sklouznout na ledě v Praze a ve Slaném. Kdyby to šlo, téma Toronto by Kaberle z rozhovoru rád vypustil. Ale ono to jaksi dost dobře nejde... * Těch otázek na další trudný ročník Toronta musela být nekonečná kvanta? Doma taky? "Tomu se nedá utéci. Ani babička nebyla ráda. (usmívá se) Na druhou stranu ji těší, že můžu hrát za nároďák. Ten vždycky sledovala nejvíc. A teď všechna utkání uvidí v televizi. Občas se dívá na NHL i na Galaxii, ale tam nás zařazují jen občas." * Tak možná naposledy. Proč jste s Torontem potřetí po sobě mimo play off ? "Nezvládli jsme začátek, celá první půlka nebyla dobrá. Honili jsme body ke konci, ale to už se málokdy podaří zvládnout. Nakonec se ukázalo, že i přes slušný závěr nám to zase nebude stačit. Třeba výhra v prodloužení je hodně cenná, ale když soupeř získá bod, v tabulce se toho stejně moc nezmění." * Zvlášť když se na poslední chvíli zvednou i ostatní, jako Florida, Washington... Postup se pak ve finiši může povést málokomu. "Přesně tak. Nás ten nepovedený úvod připravil o zápasy Stanley Cupu. My jsme v půlce sezony ztráceli asi osm bodů, na papíře to sice vypadá jako zanedbatelná ztráta, jenže realita je jiná. Je to právě strašně těžký. Kdyby se několik zápasů dalo vrátit zpátky... Párkrát nám nevyšly nájezdy, to nám taky moc nepomohlo. Maličké minusy se nastřádaly a na konci z toho byl jeden velký." * Váš tým to má o to těžší, že hraje v barvách slavného Toronta. Kdyby se ten samý celek přestěhoval řekněme do klidného Raleigh, kde působí Carolina, v play off byste možná byli, co říkáte? Ten ustavičný tlak by vás tolik nedusil. "Já si myslím to samé. V Torontu na nás vyvíjejí obrovský tlak. Až zbytečný, myslím si. Od Feryho (bratra Františka) vím, že v Carolině jsou naprosto v klidu. Po tréninku mívají v kabině tři, čtyři reportéry. To u nás jich je aspoň dvanáct a kolikrát jsou radši, když Toronto prohrává. Aby do nás mohli šít a bylo o čem psát. Je to pro ně zajímavější událost než vítězství, což se na hráčích podepisuje. Na psychiku některých kluků to má dopad. Proto se u nás v kabině nesmějí číst noviny. Je to tak lepší." * Rádi si na vás novináři smlsnou. "Rádi... Je to škoda pro všechny. Ale asi se jim takhle noviny líp prodávají. Čím hůř na tom Maple Leafs jsou, tím větší je poptávka po novinách a jejich článcích." * Ale k novinám se stejně dostanete. Třeba u snídaně, nebo odpoledne. V kabině si ani neřeknete, co o vás zase vyšlo kritického? "Ne, my se o těch článcích ani nebavíme. Nejhorší ale je, že když se napíše něco nepravdivého, to pak toho konkrétního hráče dost poznamená. Každý je proti tomu imunní více či méně. A někdo to neskousne. Já se nedivím." * Venku se vám hraje o poznání lépe, že? "To je pravda. Taky jsme na cizích stadionech posbírali víc bodů. To právě ukazuje na to, že se nám doma nehraje nejlíp." * Fanoušci jsou pořád na vaší straně, nebo i ti se od vás už obracejí? "Teď jsme to schytávali už i od nich. Byli na nás hodně přísní. Ale asi jsme si to zasloužili. Velká škoda, že v Torontu mají smůlu skalní příznivci, kteří nám fandí za každých okolností. Protože vstupenky mají dávno dopředu skoupené velké firmy a ty je rozdělují mezi své zaměstnance a zákazníky. Anebo si je ti věrní musí koupit před halou od překupníků, což však znamená dvojnásobnou cenu. Takže se stává, že naše ryzí fandy vidíme často v Ottawě, Buff alu, Pittsburghu nebo na Floridě. Tam jsou hodně slyšet a vytváří nám lepší atmosféru, než je v aréně doma. To mě hodně mrzí. Bohužel to tak je." * Asi vám nezbude, než se v kabině skládat na věrné fanoušky a dávat jim lístky ze svého... "Nebyl bych proti, ale protože dostáváme od klubu na hlavu dvě vstupenky, těch čtyřicet lidí na tribunách mezi dvaceti tisíci by to asi moc nevytrhlo." * Je zřejmé, že i přes nepříznivé výsledky Maple Leafs na návštěvnosti vydělávají pořád tučné zisky. Proto si vrcholný management možná zase tolik nestěžuje na výsledky, co myslíte? "Těžko říct. Ale klub určitě vydělává. A ono je pořád lepší hrát před dvaceti tisíci než před deseti tisíci. Faktem je, že plno negativních záležitostí by odpadlo, kdybychom hráli play off . My jako hráči musíme pochopit, že tři roky po sobě bez play off je pro Toronto špatná vizitka. Přes léto určitě přijdou změny. Manažer shání nové hráče. Tak snad vybere dobře." * Pro obránce je slušnou vizitkou, pokud v týmovém bodování skončí třetí. Utěšuje vás to? "Určitě jsem za to rád. Ale okamžitě bych to vyměnil za play off . Dá se říct, že v Torontu jsem veterán a my služebně nejstarší ten tlak snášíme nejhůř. Než skončím s hokejem, chtěl bych vyhrát Stanley Cup. Snad se to i v Torontu může povést. Když se dostanete do play off , pak už je možné všechno. Přes léto na sobě musím pořádně zamakat. A snad to takhle chápou i ostatní kluci z týmu." * Vy jste během sezony mohl změnit klub. Uvažovalo se o vaší výměně. Ani na chvíli jste nepřemýšlel o změně? Nová štace by vám dodala potřebný impulz. Hlásili se třeba i Rangers. "Nechtělo se mi odejít. Proto jsem využil klauzuli ve smlouvě a zůstal v Torontu. Tím jsem snad dal všem najevo, že mi osud klubu leží u srdce. Před dvěma lety jsem s Maple Leafs podepsal víceletý kontrakt. Kdybych to neudělal a chvíli počkal, mohl jsem jít kamkoliv. Ale já hraju pro Toronto. S vedením ani s klukama jsem nikdy neměl problém, rodina je tam spokojená." * Můžete si v klidu vyjít do centra, aniž by vás neprobodávaly oči kolemjdoucích? "Málokdy se stane, aby mě nikdo nezastavil. Přirovnal bych to klidně k fotbalistům, co hrají v Barceloně nebo za Real Madrid. Ale nemůžu říct, že mě to otravuje. To ne. Kolikrát mě to těší. Lidi si řeknou o podpis, nemám s tím problém. Naopak, kdyby mě ignorovali, asi bych nebyl rád. K hokeji v Torontu tohle prostě patří." * I při večeři se v klidu najíte? "Ale jo. Lidi vědí, že když mám jídlo na stole, není to ta nejlepší chvíle pro klábosení. Počkají a pak slušně požádají o autogram pro svého syna nebo dceru. To určitě potěší." * Očistcem musí v Torontu procházet Mats Sundin. Dlouho se spekulovalo, zda klub opustí či ne. Teď je z ikony Maple Leafs volný hráč. Tipnete si, zda v Torontu zůstane? "Moc bych si to přál. Ale je to vyloženě na něm. Mats letos moc chtěl, měl výbornou sezonu a strašně ho trápilo, že to s play off nevyšlo." * Svěřil se vám po sezoně, jaké má úmysly? "Nepátrali jsme. Tohle si hráči nechávají na léto. Na přemýšlení má tři měsíce. Ono je důležité počkat si, až emoce vyprchají, a s klidnou hlavou to dotáhnout k rozhodnutí." * Po roční pauze se chystáte na mistrovství světa. Vítáte dlouhou proluku po sezoně NHL, nebo byste radši hrál šampionát co nejdřív? "Je škoda, že se nehraje dřív. Aspoň o deset dní. My, co jsme se v NHL nedostali do play off , bychom zůstali v zápřahu. Takhle jsme vypadli z tempa, různě se napojujeme k nároďáku. Pak je těžké dát se do kupy fyzicky a najít i psychickou motivaci. Ale nedá se nic dělat, hráči termín šampionátu nevymýšlí. Moc se mi to ale nezdá. Mistrovství se hraje rok od roku v pozdější dobu... Aspoň však dostanou šanci kluci, co vypadnou z prvního kola Stanley Cupu. Jenže ti zase budou děsně naštvaní, že ve Stanley Cupu skončili. Není prostě jednoduché skloubit to." * Jestli to půjde takhle dál, zanedlouho se třeba budou konat hokejové šampionáty ve stejnou dobu jako fotbalové... Co vy a letošní EURO, chystáte se? "Určitě by se chtěl podívat aspoň na jeden zápas. Jako před dvěma lety v Německu. Uvidím podle toho, s kým by to bylo a taky jak se našim bude dařit." * Kde vůbec české sportovní celebrity shánějí vstupenky? Desetitisíce obyčejných lidí utřou nos. "Většinou je to domluvené dopředu přes některého z agentů fotbalistů. Třeba Německo předloni se domlouvalo asi dva, možná tři měsíce předem. Není to tak jednoduchý dostat se tam." * Fotbalisté se často baví o hokeji a opačně taky. Řešili jste EURO i v kabině Toronta? "Jo, mezi námi tam panovala docela rivalita. Sázeli jsme se, kdo postoupí ze skupiny, různě jsme se špičkovali. Bylo cítit, že EURO je za rohem. Podle mě naši kluci postoupí ze skupiny a můžou jít docela daleko. Bude hodně záležet, koho v další fázi dostanou za soupeře." * Jako Čechům vám nemohlo dělat problém být proti Sundinovi a spol. na výši, ne? "Jasně, ale oni se jen tak nenechají! (usmívá se) I Švédové svým fotbalistům hodně věří. Oni jsou skutečně silní. Hrají důrazný defenzivní fotbal, a proto jsou teď ve špičce. Rusové taky." * Roky letí. Na krku už máte třicítku. Cítíte ji na sobě? "Každý mi to dává sežrat. Že už jsem starej pes a tak. (usmívá se) Ale ono záleží, jak se každý cítí fyzicky, jak je zdravý a na chuti. Podívejte se na Cheliose. Tomu je šestačtyřicet a pořád ho to baví. Já se cítím někde uprostřed své kariéry. O to víc toužím po Stanley Cupu. Proto se ten hokej hraje. Není to jen o penězích. Jde mi taky o cíle. Bavil jsem se o tom s bráchou. Prožít si tu cestu s tou sladkou tečkou, to je něco nádherného. I když byl Fery po sezoně úplně vybitej, zničenej, stoprocentně mu to za to stálo. Tak se snad taky jednou dočkám." *** DOTAZNÍK K MISTROVSTVÍ SVĚTA * Kdy jste poprvé zaznamenal, že se nějaký šampionát hraje? "Mistrovství světa 1985. Bylo mi asi sedm. Vybavuju si ten Lálův gól do prázdné branky ve finále. Slavný moment. Od té doby si pamatuju i další turnaje." * Byl jste někdy na šampionátu jako divák? "Nebyl. Jenom na mistrovství světa dvacítek na Slovensku, kde hrál brácha. Tuším, že v Piešťanech a Liptovském Mikuláši." * Který hráč vás při sledování turnaje v televizi upoutal? "Pan Hořava a Stavjaňa. V pozdější době i brácha. A v NHL se mi nejvíc líbili Raymond Bourque a Paul Coffey." * Líbili se vám odjakživa beci. Nikdy jste nechtěl být útočníkem? "Ani ne. Když jsem vyrůstal a bylo to potřeba, občas jsem útočníka hrával. Ale mě to odjakživa táhlo dozadu. Chránit to u gólmana a vyjíždět ven. To mě bavilo a baví dodnes. A doufám, že nepřestane." * Jak dopadne národní tým v Kanadě? "Doufám, že úspěšně! Já pokaždé myslím pozitivně. Musíme dát do kupy dobrou partu. Nejsou důležitá velká jména, zda přijede Pepa, nebo Karel, podstatné je to, jak se spojíme dohromady." Mistrovství se hraje rok od roku v pozdější dobu... Avšak dostanou šanci kluci, co vypadnou z prvního kola Stanley Cupu. Jenže ti zase budou děsně naštvaní, že ve Stanley Cupu skončili. Není prostě jednoduché skloubit to. KABERLEHO SEZONA V KOSTCE * Potřetí od roku 2004 jeho Toronto nenašlo cestu do bitev o Stanley Cup * S 53 body (8+45) byl po Sundinovi a Antropovovi třetím nejproduktivnějším hráčem týmu * S průměrnou hodnotou 24:52 minut byl nejvytíženějším Čechem v poli, v NHL celkově 17. * Zapsal si 8 minusových bodů při hodnocení účasti na ledě - tolik jich v NHL za jeden ročník ještě nenasbíral * V období mezi 17. lednem a 1. dubnem se střelecky trápil: v 33 po sobě jdoucích utkáních nedal gól. * V Atlantě si zahrál All Star game. "Velice příjemná akce. Moc se mi tam líbilo. Zápas měl úroveň a tempo," pochvaloval si.

Témata: 


Články odjinud


Články odjinud