Ve druhém srpnovém týdnu se v Pardubicích konal další extrémní překážkový závod z populární série Gladiator Race. Jednalo se o lehčí verzi RUN, která byla na zhruba 4,5 kilometrové trase s 25 překážkami. Závod jsem se rozhodla zaběhnout i já, redaktorka iSport.cz. Tentokrát jsem si s sebou ale vzala na pomoc kamaráda a bývalého kolegu Ondřeje. Rozhodli jsme se totiž vyzkoušet formu týmu s názvem mix, který má trochu jiná pravidla, než běh pro jednotlivce.
Gladiator Race je mezi extrémními překážkovými závody specifický hned několika věcmi. Tím prvním je, že se nestartuje ve vlnách, ale po jednom. Dlouho kritizovaný trest za nepřekonané překážky v podobě angličáků pak letos organizátoři nahradili speciálními úkoly, za což organizátoři sklízí nejednu poklonu. Jsou totiž pestré a na rozdíl od angličáků v nich málokdo dokáže podvádět.
Samotný závod patří v Česku mezi jeden z nejoblíbenějších. Vyznačuje se zejména propracovanými překážkami a celkově krásnými lokalitami. Tento konkrétní závod jsem běžela už v loňském roce, tehdy se v zimě běželo v Josefově.
S Ondřejem jsme se rozhodli vyzkoušet ten v Pardubicích. Zaujala nás lokalita Parku na Špici a kladné hodnocení závodu. Zaregistrovali jsme se tedy do mixu, tedy do smíšené dvojice. Pravidla jsou tady trochu jiná. Například se oba závodníci od sebe nemohou dostat dále než deset metrů, nemohl mi tedy utéci (cha!). Další pikantností je zejména to, že když jeden z týmu nepřekoná nějakou překážku, musí splnit trest oba. Asi si umíte představit, kvůli komu se tresty dělaly častěji. Ano, Ondřej to nebyl. Pardon.
Jelikož jsme se zaregistrovali asi dva týdny před závodem, dostali jsme startovní čas až odpoledne. Ještě před startem mi ale bylo jasné, že to z mé strany žádný extra výkon nebude. Jak to přes léto bývá, lenost si vybrala své a jít po dvouměsíčním flákání rovnou do závodu, úplně dobrý nápad nebývá. Ale výzvy mám ráda, a tak jsem do toho šla.
Hned první překážkou byla položená lanová síť, která se měla podplazit. Za ní už ovšem konstrukce s kruhy na přeručkování, teda chvíle na náš první trest, kterým bylo překonat krátký okruh v chůzi v rakovi.
Co mě nemile překvapilo, byla překážka s názvem Antonie. Na první pohled zcela jednoduchá, opak je ale pravdou. Jedná se o šikmé prkno, po kterém se máte pomocí rukou vyšplhat až nahoru. Zdánlivě jednoduchý úkol mě stál ale spoustu sil, protože to na hladkém prkně neskutečně klouzalo. Za psychické podpory svého parťáka jsem to ale nakonec přeci jen dala a mohlo se běžet dál.
Trasa byla vcelku krátká a celkově se toho moc nenaběhalo. Za to však byla na každém druhém kroku překážka. Některé vcelku snadné, jiné zas zábavné a některé, u kterých jsem se pěkně potrápila. Jako třeba horolezecká stěna, na které jsem uklouzla až v těsném závěru.
Co mě ale hodně bavilo, byly paddleboardy. Pro mix trochu speciální. Zatímco jednotlivci si vzali každý svůj, my jsme se na jeden museli vtěsnat ve dvou. Ondřej byl tedy vepředu a pádloval, já se snažila vzadu udržet rovnováhu, což se nám naštěstí podařilo a ve vodě jsme neskončili. To ovšem nic neznamenalo, protože hned další překážkou bylo přeplavat krátký úsek rybníka. Naštěstí bylo vedro na padnutí, takže byla voda příjemně teplá.
Do vody jsem nakonec šla ještě jednou. Těsně před cílem byly přes řeku položené plovoucí kostky, které se musely přeběhnout. Jelikož nejsem s rovnováhou zrovna zadobře, sjela jsem do vody už po té první. Ondřej to celé přeskákal a při čekání na mě tak aspoň pomáhal ostatním vylézt z vody na vyvýšené molo.
Závod bez tréninku rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem, ale díky Ondřejovi jsem ze sebe dostala úplné maximum. Přestože jsem ho párkrát počastovala nehezkými slovy a několikrát poslala do háje, neutekl mi a donutil mě ještě přidat.
Do cíle jsme doběhli v čase jedné hodiny a sedmi minut. Odměnou nám byla propracovaná medaile a nadšení z překonání sebe samých.
Kam za dalším závodem?
Do Josefova. Po únorové zimní verzi se tu bude letos Gladiator race konat již podruhé. Závody začínají již v pátek 30.8. nočním závodem, do kterého nastoupí cca 350 závodníků, bude na ně čekat cca 3,5 km za svitu čelovek.
V sobotu 31.8. se na start postaví cca 800 závodníků v hlavním závodě. Neděle 1.9. potom bude od dopoledne patřit malým gladiátorů, kterých bude více než 600. Děti závodí na originálních překážkách stejných jako pro dospělé, pouze poupravených pro snadnější sdolávání. Po nich se představí ještě cca 500 dospělých v hlavním závodě.
Letní varianta závodu zavede závodníky opět do podzemních chodeb, na půdy, do řeky Metuje i do vybydlených částí města. Připraveno bude 35 překážek na asi osmi kilometrech. Registrace na místě budou možné ve všech kategoriích.
