Krásná lyžařka Pauláthová: Před závody steak, na dřep dám 130 kilo!
Kateřina Pauláthová patří mezi naše současné top alpské lyžařky. Je desetinásobnou mistryní Česka, byla sedmnáctá v kombinaci na Olympijských hrách v Pchjongčchangu. V současné době se dává dohromady po zranění menisku. Jak se po pauze do tréninku vrací? Jak moc se musí omezovat v jídle?
Trénink
"Ráda po pauze začínám dlouhým rozcvičením, takzvaný warm up, aby se tělo pořádně zahřálo, prokrvilo a nedošlo ke zbytečnému zranění. Obvykle warm up začínáme na rotopedu nebo rozklusáním, rozcvičkou jednotlivých svalů a nejdůležitější částí rozcvičení je pro mě balanční trénink, děláme ho obvykle na velkém balonu nebo na bosu a dobře si tak zaktivujeme hluboký stabilizační systém.
A pak už jsem ready na jakýkoliv trénink. Já mám vždycky po sezoně v dubnu pauzu asi jeden měsíc, tělo je opravdu zhuntované a potřebuje vypnout. Pořádný relax, kompenzační cvičení, stretching a masáže. V květnu pak začínáme pomaleji, vytrvalostí, hlavně na kole, kolečkových bruslích a běháním. Pak následují různá komplexní cvičení se zatížením na celé tělo, balanční cvičení a klasická hrubá síla. Další měsíce se pak přidávají do tréninku dynamická cvičení, laktátové tréninky a rychlost. Jako lyžaři musíme mít silné hlavně nohy a střed těla, ale zároveň musíme mít takovou tu komplexní sílu. Já jsem schopná zvednout v dřepu 130 kilo, ale taky musím být dynamická a mít rychlé nohy. Naše tréninky jsou velmi kreativní a pestré, to mě na tom sportu nejvíce baví. Ráda si taky v rámci tréninku zahraji tenis, který hraji od malička."
Motivace
"S motivací u mě nikdy problém nebyl, od malička vím, že to bez té dřiny a bolesti prostě nejde, navíc ráda posunuji své limity a ještě radši vidím nějaký progres. Samozřejmě, že se mi občas na trénink nechce a musím se přemlouvat, ale já jsem typ člověka, který nedělá, co ho nebaví. Takže se prostě kousnu a pak si užívám ten pocit zadostiučinění. Něco jiného je, když se vracím po zranění, mám jich za sebou už docela dost a ta cesta zpátky je opravdu strašně náročná, hlavně psychicky. Tam ta motivace hraje největší roli, ten sport prostě musíte milovat."
Jídlo
"V tomto máme my lyžaři velkou výhodu, protože se nemusíme moc omezovat. Já osobně moc jídelníček nedodržuji, jsem dost vybíravá, takže jím to, co mám ráda a nepřejídám se. Miluji maso, před závodem si nejraději dám pořádný steak. Přes zimu se do sebe snažím nacpat co nejvíce vitaminů, abych se vyhnula různým nachlazením a virózám. Při zranění nebo třeba po operaci si zase dávám doplněk stravy, který urychluje léčení. Po těžkém tréninku si vypiji regenerační nápoj, dám si šlofíka a pak už jsem na odpolední trénink docela v pohodě. A nejoblíbenější jídlo? Jasně, že svíčková."
Odpočinek
"Já se vždycky snažím dát si po obědě šlofíka, po každém tréninku se vyjíždím 30 minut na kole, hodně se protahuji a když mám k dispozici fyzioterapeuta, tak si nechám uvolnit svaly a namasírovat je. Když mám třeba jeden den volno mezi tréninky, tak si zajdu na masáž a nechám se fyzioterapeutně prokřupat. A jak říká můj kondiční trenér Honza Kempa - odpočinek dělá šampióny!"
Rada
"Nikdy se nevzdávat a být trpělivý!"
