Evžen Hadamczik by slavil 80. V Baníku se od něj učila Sparta i Slavia
Největší trenér v historii ostravského Baníku by dnes slavil 80 let. Legenda ze sportovní rodiny ukončila svůj život dobrovolně. Co zlomilo Evžena Hadamczika, který dovedl klub k dvěma ligovým vítězstvím?
Život Evžena Hadamczika vyhasl ve středu 19. září 1984. Za sebou měl necelých 45 let plných úsilí, nadějí i pocitů zmaru.
Budoucí fotbalový trenér se narodil 28. října 1939. Nejdřív sám proháněl míč, ale brzké zranění odstartovalo jeho úspěšnou kariéru trenéra, která se mu stala osudnou.
Ještě než nastoupil do Baníku Ostrava, sbíral zkušenosti a úspěchy s Dolním Benešovem, který vytáhl do krajského přeboru. Pomohl také divizní Opavě probojovat se na páté místo a následujícího roku postoupit.
Učil se od Němců a dokázal strhnout nejen hráče, ale také fanoušky
V roce 1978 začínal jako nejmladší trenér v Baníku, kde ještě nikdo netušil, že přichází nadcházející legenda a v budoucnu se jeho jméno zapíše do mysli každého nejen místního fotbalového nadšence. Začala hvězdná jízda nahoru.
Pro dlouholeté opory Baníku byl jeho příchod doopravdy příjemná změna. Po Tomáši Pospíchalovi a Jiřím Rubášovi je vedl mladý ambiciózní trenér s jasnou vizí a moderními metodami.
„Rychle si nás získal, a to i přesto, že nikdy nehrál první ligu, což bylo tehdy bráno jako velký handicap. Hodně nás zaujalo, když hned na prvních trénincích začal aplikovat prvky z německé kopané. To se nám líbilo a bavilo nás to,“ řekl slavný ostravský obránce a uznávaný kapitán mužstva Rostislav Vojáček pro čtvrtletník Fooball Club.
„Do Ostravy se kluby jako Sparta, Slavia nebo Plzeň jezdily učit, jak se má fotbal dělat. A byla to hlavně Evženova zásluha,“ říkal hrdým hlasem zase někdejší útočník a poté trenér Verner Lička.
Baník, mistr ligy roku 1976, 1980, 1981 a 2004 dosáhl na polovinu z těchto úspěchů právě s ikonickým Evženem Hadamczikem. Společně pak třikrát skončili na druhém místě, dostali se až do semifinále tehdejšího Poháru vítězů pohárů a po pětiletém působení se Hadamczik stal v létě 1983 šéftrenérem klubu, ale koučování neměl zanechat úplně. Proč tedy stojí za takovým talentem tragická sebevražda? Již v této době začínal Evžen bojovat s depresemi a do toho přišly osudové rány.
Miloval výhry a porážky ho dokázaly užírat
Evžen byl houževnatý a cílevědomý: „Stal se vzorem svému bratrovi, hokejovému trenérovi Aloisi Hadamczikovi. Alois se snažil dostat na jeho úroveň," říká trenér Kamil Konečný v rozhovoru. A to se mu nejen podařilo, ale z hlediska reprezentace se dostal ještě výš. Psala se však jiná - nová doba a nohy mu nesvazoval komunismus jako Evženovi.
Evžen Hadamczik mohl vést tým na olympiádě v Los Angeles v roce 1984. Byl jmenovaný trenérem reprezentace a pracoval na obhajobě titulu z Moskvy. Už se ale nedozvíme, jak by vše dopadlo, nežít ve své době, v roce 1984, kdy funkcionáři dávali nesmyslná rozhodnutí a politika válcovala zdravý rozum i sportovní fair play.
Právě ti rozhodli, že socialistické země budou olympiádu v USA bojkotovat. Nesmyslný zákaz do Los Angeles odjet, ho psychicky zlomil.
| Většina denního tisku komentovala skon stroze |
EVŽEN HADAMCZIK, zasloužilý fotbalový trenér Baníku Ostrava, zemřel náhle 19. 9. krátce před dovršením 45 let. (Deník Pravda , 21. 9. 1984, s. 8) |
Světlým zábleskem byl enormní zájem Rakušanů, kteří Evženovi nabídli angažmá v Rapidu Vídeň. Výbor Baníku Ostrava se tomu však postavil do cesty. Baníku, který tou dobou pod novými trenéry už nepokračoval ve hvězdné jízdě. Evžen se již nedokázal otřepat z tíhy zodpovědnosti a zklamání. „Všechno tohle se nahromadilo a dostavily se psychické potíže, nemohl v noci spát. Nepomáhaly ani prášky či injekce. Jeho nemoc vznikla asi z přemíry zodpovědnosti a tlaku,“ uvedl pro Lidové noviny bratr Alois Hadamczik.
19. září 1984 si Evžen Hadamczik sáhl na život a oběsil se v garáži svého domu. Zanechal po sobě manželku a 17letého syna Pavla, který se jako sportovní ředitel o 23 let později podílel na čtvrtém titulu Baníku Ostrava.
Právě dnes by bylo jeho otci 80 let a dost možná by stále měl českému fotbalu co dát.
