Otužování se v posledních dvou letech stalo fenoménem. Také v Česku lidé vysekávají díry do ledu a trénují odolnost ve studené vodě. Nejde přitom o žádnou novinku. Otužilectví v sobě pěstoval i věhlasný plavec František Venclovský, první český přemožitel kanálu La Manche. Dnes uplynulo přesně 25 let od jeho smrti. Na českou legendu zavzpomínala v rozhovoru pro iSport LIFE otužilkyně Ludmila Vémolová, babička českého Terminátora Karlose Vémoly.
S Ludmilou Vémolovou máme sraz v olomouckém hostinci Na Rolsberku. Tohle místo nezvolila pro schůzku náhodou. Majitelem je totiž Pavel Vémola, jeden z jejích tří synů. „Posaďte se, já si ještě sundám svetr. Mně je pořád teplo,“ směje se a vítá nás.
K otužování ji přivedl sám František Venclovský. Legendární plavec, který v roce 1971 jako první Čech v historii přeplaval kanál La Manche. Namísto 34 kilometrů, což je šířka Lamanšského průlivu vzdušnou čárou, tehdy překonal kvůli mořským proudům 56,5 kilometru. Když po 15 a půl hodinách dorazil k anglickým břehům, pronesl dnes už legendární větu „Já su tak šťastné.“
Po slavném výkonu se z Františka Venclovského stala celebrita. Hned po příletu do Prahy obdržel čestný titul mistra sportu a byl přijat také tehdejším generálním tajemníkem KSČ a budoucím prezidentem Gustávem Husákem. Doma ho pak čekaly desítky dopisů a telegramů s gratulacemi, které přicházely z nejrůznějších koutů republiky. Četná pozvání dostával také na nejrůznější otužilecké exhibice a besedy. Právě na jedné z nich se seznámil s manžely Karlem a Ludmilou Vémolovými.
„Můj muž byl strojvedoucí na dráze a organizoval různé kulturní akce pro olomoucké železničáře, na které zval známé osobnosti. Jednou oslovil taky Františka, jestli by nepřijel do Olomouce na besedu. Tam jsme se potkali poprvé,“ vypráví paní Vémolová a ukazuje fotky v kronice, kterou si vedl její muž.
František Venclovský se s manžely spřátelil. Při jedné z návštěv u Vémolových pak došlo k zajímavé sázce. Pokud se Ludmila začne pravidelně otužovat, vyhraje lahev whiskey. „To jsme takhle byli u nás a všichni říkali: ´Franto, jsi dobrej, žes to dokázal.´ Já jsem takovej ranař, tak na to povídám: ´Franto, já poplavu s tebou. ´ A Franta na to: ´Myslíš? Tak se tři měsíce sprchuj každé ráno i večer pět minut studenou vodou, a jestli to vydržíš, tak tě beru. ´ No a já jsem to opravdu vydržela. Jen tu whiskey jsem dodnes neviděla,“ směje se paní Vémolová.
Od té doby společně s Františkem Venclovským objížděla otužilecké akce všude po republice. Srdcovou záležitostí se pro ně stal vánoční Memoriál Alfreda Nikodéma, který se ve Vltavě plave dodnes. „Až do revoluce jsme to s Frantou dělali hodně poctivě a jezdili opravdu všude. Pak už toho času tolik nebylo, ale Prahu jsme nikdy nevynechali. František mi říkal: ´Liduš, slibme si, že sem budeme jezdit alespoň do devadesáti let´,“ vzpomíná paní Vémolová.
Přání se však Františku Venclovskému nevyplnilo. Když pomáhal vytahovat z Bečvy dopravní značky, které tam naházeli vandalové, zkolaboval a byl převezen do nemocnice s embolií. Tam 13. prosince 1996 ve svých 64 letech zemřel.
Ačkoliv se od té doby plaveckých exhibicí přestala účastnit i paní Ludmila, na otužování nezanevřela dodnes. „Moc se neoblékám a většinou chodím s krátkým rukávem. Každý den si dám cestu na zahrádku a jdu jen tak na lehko, večer před spaním se ještě sprchuju studenou vodou tak, jako mi to kdysi poradil František.“
Záliba v otužování se u rodiny Vémolových příliš neuchytila, v tradici pokračuje pouze jeden její člen. Vnuk Ludmily Vémolové, MMA zápasník Karlos Terminátor Vémola, koupele ve studené vodě pravidelně zařazuje do svých tréninků.
Celý příběh legendárního českého plavce Františka Venclovského najdete v magazínu iSport LIFE, který vychází už zítra jako příloha deníku Sport
