Hra o testosteron. Změní běžkyně s odlišným sexuálním vývojem atletiku?

Opekla buřty a připila si sklenkou vína. Vloni v létě si Jarmila Kratochvílová připomněla pětatřicáté výročí svého legendárního světového rekordu. O tom, jestli svou tradiční malou párty bude pořádat i letos, se možná rozhodne v několika příštích dnech.

Arbitráž CAS se chystá rozsoudit, jestli má IAAF právo stanovit pravidla, která v závodech od 400 metrů po míli nutí atletky uměle snižovat hranici testosteronu, pokud přesáhne pět nanomolů na litr krve.

Hlavní postavou kauzy je Caster Semenyaová, hyperandrogenní atletka, která na sebe poprvé upozornila před téměř deseti lety na MS v Berlíně senzačními časy na půlce a také muskulaturou, na ženu velmi nezvyklou. IAAF ji pak podrobila zkoumání a zjistila, že má vnitřní varlata a naopak postrádá dělohu a vaječníky. Následně ji přinutila závodit pod medikací a výkonnost Jihoafričanky výrazně poklesla.

V roce 2015 však pravidla IAAF napadla další hyperandrogenní atletka, indická sprinterka Dutee Chandová. Sportovní arbitráž CAS účinnost pravidla pozastavila a IAAF byla vyzvána k dalšímu zkoumání. Atletická federace teď na základě nové analýzy argumenuje, že na osmistovce mají běžkyně s vyšší hladinou testosteronu proti soupeřkám výhodu.

„Proč máme klasifikaci na základě pohlaví? Proto, že kdyby to tak nebylo, žádná žena v našem sportu už by nemohla vyhrát žádný titul ani získat žádnou medaili nebo překonat jakýkoli rekord," řekl prezident IAAF Sebastian Coe v nedávném interwiew pro australský Daily Telegraph.

Světový rekord je náš cíl

Semenyaová od roku 2016, kdy mohla začít opět závodit bez omezení, vyhrála na půlce olympijské hry v Riu i MS v Londýně (tam měla i bronz ze závodu na 1500 metrů). Výrazně také zrychlila na čtvrtce, což se projevilo i na osmisetmetrové trati, kde se vloni světovému rekordu Kratochvílové přiblížila už na méně než sekundu.

„Světový rekord je náš cíl. Viděli jste, že se moje časy pořád zlepšují. Myslím, že jsme připraveni, teď si musíme vyhodnotit, co můžeme udělat lépe. Jsme jen sekundu od rekordu, vše je možné, když budu tvrdě pracovat," prohlásila Semenyaová vloni v září na Kontinentálním poháru v Ostravě, kde po prvním kole půlky měla na čas Kratochvílové z roku 1983 náskok 58 setin sekundy.

Semenyaové na českou běžkyni chybí ještě schopnost udržet rychlost na závěrečné dvoustovce. Pokud to zvládne, nejstarší atletický rekord může být reálně ohrožen už v nadcházející sezoně. Pokud bude Semenyaová moci závodit, aniž by se musela podrobit medikaci.

„Dívám se na to tak, že za to nemůže, že se tak narodila. Chápu, že problémy má, holky s ní nechtějí závodit. Říkala jsem si, jestli vůbec rekord chce běžet, aby kolem ní nenastal nějaký chaos," vyjádřila se Kratochvílová k Semenyaové v minulosti.

Běžet tak, jak jsem se narodila

V debatě kolem hyperandrogenních atletek stojí proti sobě dva základní přístupy. Samy atletky s DSD obhajují své právo závodit bez toho, aby musely do svých těl uměle zasahovat.

„Chci prostě běžet přirozeně, tak, jak jsem se narodila," zdůraznila Semenyaová.

„Nevybrala jsem si, že jsem se narodila takhle. Kdo jsem? Jsem stvořená Bohem. Takže jestli má někdo ještě nějaké otázky, měl by se obrátit na Boha," řekla Francine Niyonsabaová z Burundi, půlkařka, která skončila za Semenyaovovou druhá na olympiádě v Riu i na MS v Londýně. Na nová pravidla IAAF má jasný názor: „Pro mě je to diskriminace. Nedává mi to smysl."

Caster Semenyaová na mistrovství světa v atletice • Profimedia.cz

Odpůrci však tvrdí, že atletky se zvýšenou hranicí testosteronu mají proti většině soupeřek neférovou výhodu. „Ty holky si to nevybraly. Prostě se tak narodily a vyrostly. Zároveň ale vidíme výsledky a máme data, která dokazují, že tohle není férová situace," řekla bývalá vytrvalostní běžkyně Paula Redcfliffová agentuře AFP. „Pro definici ženského sportu je důvod. Protože ženy nemůžou závodit s muži. Nemyslím, že IAAF tvrdí, že musíte měnit své tělo. Pokud však chcete závodit v ženské kategorii, musíte snížit hodnotu testosteronu. Jinak můžete závodit mimo elitní kategorii nebo v kategorii mužské. Možná že v budoucnu budou kategorie dvě."

Biologický muž?

Žijeme ve světě, kde klasické dělení na muže (chromozom xy) a ženy (chromozom xx) přestává stačit. Ve Velké Británii rozlišuje Facebook už 71 pohlaví a údajných pohlavních identit je dokonce až 350. IAAF chce stanovit podmínky pro start v ženské kategorii, proto se opakovaně snaží omezit závodnice, které se ze škatulky vymykají. U CAS údajně argumentuje, že Semenyaová je biologicky muž.

Advotkátka hyperandrogenních závodnic Payoshni Mitraová, která v současném případu pomáhá i Semenyaové, upozorňuje, že se některé DSD atletky, jež byly přinuceny k umělé medikaci, dostaly do psychických problémů.

„Fyzické a psychologické poškození kvůli tomu, že byly nuceny vzdát se sportu nebo podstoupit invazivní lékařské postupy, bylo enormní. Sportovkyně se často snažily uniknout přezkoumávání a ponižování a stěhovaly se na neznámá místa. Některé z nich se dokonce pokusily o sebevraždu," nastínila Mitraová britskému Telegraph Sport.

I proto snahy IAAF kritizovaly organizace jako Výbor OSN pro lidská práva, Human Rights Watch, Nadace pro ženský sport nebo jihoafrická vláda. IAAF se na druhou stranu snaží zabránit, aby hyperandrogenní závodnice převálcovaly atletky bez podobného zvýhodnění.

„Mají varlata a mužské hodnoty testosteronu, stejný vývoj kostry, stejný nárůst svalové hmoty a sílu jako muži po pubertě. Právě tohle dává mužům výhodu nad ženami. V zájmu zachování férovosti ženských soutěží je nezbytné požádat atletky s DSD, aby před mezinárodními závody snižovaly úroveň testosteronu na ženskou hladinu," uvedla IAAF v prohlášení.

Pokud by Semenyaová se svým odvoláním uspěla, tvář ženského sportu by se mohla zásadně proměnit.

Formanová: Jestli uspěje, časem bude po ženské atletice

Jako žena, která se sama dřela na trati, má Ludmila Formanová jasno. Světová šampionka v běhu na 800 metrů z roku 1999 doufá, že mezinárodní arbitráž CAS nezvrátí plán IAAF na omezení hyperandrogenních atletek. „Jestli chceme spravedlivou atletiku, tak to musí schválit," říká Formanová.

O co svůj názor opíráte? 
„Pro ostatní holky jsou to nefér podmínky. Je to podobné, jako kdyby si uměle zvyšovaly hladinu testosteronu. U atletek, které mají testosteronu víc, je znát jasná výhoda. Nedivím se holkám, že jsou naštvané. Jsem ráda, že se do toho trošku vložil i (šéf IAAF) Coe a začalo se to řešit. Jestli to takhle nechají a arbitráž rozhodne ve prospěch Semenyaové, bude časem po ženské atletice."

Proč si to myslíte?
„Protože manažeři budou takové typy cíleně vyhledávat. Konkrétně o tom nevím, ale je mi to úplně jasné, vydělávají jim peníze. Když vidím Caster a podívám se na její muskulaturu, ta nemusí ani moc trénovat. Jestli to tak zůstane, na ženskou atletiku nebude moc hezký pohled."

Co říkáte na argumentaci Semenyaové a dalších jí podobných závodnic, že nechtějí zasahovat do přirozenosti svých těl?
„Argumentuje, že se takhle narodila, ale nenarodila se úplně jako žena. Má pocit, že je holka, ale úplně holka asi není. To, že se cítí jako žena, ještě neznamená, že žena je. Mělo by platit: když chceš závodit s holkama, tak přijmeš léčbu, abys měla hodnoty podobné jako většina žen, nebo nemůžeš závodit."

Co se stane, pokud arbitráž pravidla navrhovaná IAAF smete?
„Určitě se strhne vlna nevole mezi holkama, a já se jim nedivím. Budou odsouzené běhat o druhé a další místa. Hyperandrogenních holek je tam víc. Když se sejdou, bude to prostě boj až o další příčky, což je docela frustrující. Nedovedu si představit, jaké to musí být, když trénujete a víte, že ať uděláte, co uděláte, vyhrát nemůžete. Pokud Caster u arbitráže prohraje, bude se samozřejmě odvolávat. Ví, že když si hladinu sníží, výkonnost půjde dolů. Už to tady jednou bylo. Přála bych si, aby to dopadlo ve prospěch ostatních holek, ve prospěch ženské atletiky."

Umíte si představit, že by pro hyperandrogenní atletky vznikla nová kategorie?
„Úplně si to představit neumím a doufám, že se to nestane. Narodily se s nějakým handicapem, tak holt mají smůlu. Já bych třeba chtěla dělat gymnastiku, ale narodila jsem se s proporcemi, s nimiž bych gymnastka těžko mohla být. Prostě nemůžou ve vrcholovém sportu závodit, nebo musí podstoupit léčbu. Další kategorii si neumím vůbec představit. Nevím, jestli by se na to lidi chodili dívat. Pochybuju o tom, je to můj názor, třeba se mýlím."

Pokud bude moct Semenyaová závodit dál, může už letos překonat světový rekord na 800 metrů, který drží Jarmila Kratochvílová?
„Myslím si, že by mohla, protože už vloni běžela čtvrtku pod padesát. Kdyby zapracovala na rychlosti, tak s touhle čtvrtkou je tam šance svěťák zaběhnout. Musela by trénovat speciální tempo, aby zvládla poslední dvoustovku. To je jediné, kde pořád ztrácí. Jarmila trénovala hodně k osmistovce, vytrvalosti. S trenérem Kváčem hodně běhali dvojky, kiláky. Ač byla rychlá, tak měla ohromné objemy vytrvalosti. Nejsem si jistá, jestli takhle Caster běhá. Ale z téhle čtvrtky šance je." 

Jak to vidí odborníci

Jan Chlumský: Je to postavené na hlavu

vedoucí úseku dopingové kontroly a monitoringu při Antidopingovém výboru ČR

„Není to antidopingová kauza. Naše orgány se podobnými případy nebudou zabývat, to je věc lékařských komisí mezinárodních federací. Postoj IAAF je podivný. Vydali nařízení, že některé sportovkyně musí podstoupit testy a případnou hormonální nebo chemickou léčbu, zásah ke snížení tělu vlastních hormonů. Jelikož to udělali jenom pro disciplíny od 400 metrů do míle, je to podle mě postavené na hlavu. Proč do toho nevezmou vrhačky a sprinterky, kde je testosteron daleko efektivnější? Caster Semenyaová antidopingová pravidla neporušila. Z antidopingového hlediska proti ní zasáhnout nemohou.“

Karolína Bílková: Je to spíš etický problém

šéflékařka atletické reprezentace

„Důležitá by měla být klasická xx genetická informace. Tady by meze měly existovat, ale úplně vyřadit Semenyaovou ze sportu? I tak musela na výsledek dřít. Musím říct, že mi přijde až dehonestující, co se kolem ní děje. Vidím v tom spíš etický problém. Budeme řešit, jak mají kluci velké pindíky? Na druhou stranu chápu, že ostatní holky jsou naštvané, že má hladinu testosteronu vyšší. Holt, tak to v přírodě je. To bychom měli mít všichni hladinu stejnou? V medicíně někdy jedna plus jedna není dvě, každý je jiný.“

Tomáš Dvořák: Neměla by závodit s děvčaty

reprezentační šéftrenér

„Nic s tím neudělám, nicméně nesouhlasím, že by měla závodit s děvčaty. Pravidla IAAF by určitě měla zůstat. Jestli by Semenyaová mohla překonat rekord Jarmily Kratochvílové? Vůbec o tom nepřemýšlím, ještě toho trochu…“

Alfonz Juck: Chápu oba tábory

atletický insider, manažer Zlaté tretry

„Jsou tu celkem legitimní názory dvou táborů. Výzkumy, které má IAAF v disciplínách na 400 – 1500 metrů, dokázaly, že závodnice s vyšší hladinou testosteronu mají výhodu a další ženy nemají šanci se jim vyrovnat. V těchto disciplínách to prokazatelná výhoda je. Potom je druhý tábor, který tuto otázku posouvá i do sféry lidských a občanských práv, do sféry boje za práva žen. Mnohé aktivistické organizace se Caster Semenyaové výrazně zastávají. A je třeba říct, že je to výhoda, kterou si ona sama nevytvořila, ona se taková narodila. Chápu oba tábory. Jestli bych ji pozval na Zlatou tretru? Asi bych zvažoval hlavně to, jaká by byla reakce partnerů a sponzorů i diváků, to všechno bych bral do úvahy. Je to velmi těžké dilema.“