Jestli jste někdy vybírali běžecké boty, pak jste se pravděpodobně setkali s pojmem běžecká diagnostika. O co se vlastně jedná a je diagnostika opravdu tak důležitá, jak se všude tvrdí?
Proč byste měli něco takového potřebovat? Je to jednoduché. Správné rozpoznání došlapu vás nasměřuje k určitému typu bot, které by pro vás měly fungovat nejlepším možným způsobem. Boty se dají samozřejmě vybrat i bez diagnostiky, ale pokud v tomto směru nemáte dostatek zkušeností, pak si můžete nevědomky způsobit nepříjemné potíže.
Diagnostika probíhá buď statickým způsobem, kdy se došlap zjišťuje při stoji na tlakové desce, nebo dynamickým způsobem, při kterém se v prodejně proběhnete na běžeckém pásu se zadní kamerou, nebo po speciálním tlakovém chodníku.
Ideální je vždy volit druhou, tedy dynamickou, možnost, protože při stoji se chodidlo chová odlišným způsobem, než když se rozeběhnete. Bát se naopak nemusíte toho, že diagnostika probíhá na pásu, i když jste na něm v životě neběželi. Typ došlapu budete mít stále stejný i když nepoběžíte zrovna tak, jako obvykle.
Pronační a neutrální došlap
Pojďme se ale podívat na to, co to vlastně je ta pronace a neutrální došlap. Zjednodušeně řečeno jde o to, zda máte kotník a chodidlo při došlapu zpevněné a stabilní (neutrální došlap), nebo se vám kotník s každým dopadem prohýbá směrem dovnitř (pronace). Teoreticky existuje ještě supinační došlap, kdy se chodilo po zatížení prohýbá směrem ven, ale to je velmi výjimečná záležitost a neexistují ani žádné běžecké boty s aktivní podporou supinace.
Běžci jsou často zmateni tím, že vnější hrana chodidla je to první, co se při dopadu dotkne země. Pokud ale nedochází k výraznému vyhnutí chodidla směrem ven i po zatížení, pak se jedná o supinaci v rané fázi došlapu, která se stará o přirozené ztlumení nárazu a není potřeba jí nijak kompenzovat. Podobné je to i s pronací, která v omezené míře funguje jako přirozený tlumič, ale jakmile vyhnutí kotníku dovnitř překročí určitou hranici, pak se jedná o nadměrnou pronaci, kterou je dobré zohlednit při výběru bot. S tím by vám měli poradit v každé specializované běžecké prodejně.
Rozdíl při výběru bot je jednoduchý. Pronační modely mají výrazně pevnější tlumicí vrstvu i svršek a snaží se aktivně podpořit stabilitu vašeho chodidla. Neutrální boty jsou naopak velmi měkké a flexibilní, protože se očekává, že stabilitu si vyřeší chodidlo a kotník přirozeným způsobem.
Kdy diagnostiku využijete?
Toto rozdělení se nejčastěji objevuje u pohodlných a vysoce tlumených bot na tvrdé povrchy jako je asfalt a šotolina. U terénních bot do bláta a kamenů se naopak rozdělení na neutrální a pronační modely prakticky neobjevuje. Je to z toho důvodu, že tento typ bot je dostatečně pevný a stabilní i bez přídavné podpory, která tím pádem není potřebná.
Podobně to funguje i u závodní a tempových modelů, u kterých je tlumicí vrstva nižší a tužší a tím pádem není nutné jí dodatečně stabilizovat pronační výztuhou.
Co se stane, když si zvolíte špatný typ bot?
Někdy se nemusí stát vůbec nic, ale vystavujete se zbytečnému riziku, že vám špatně vybraná bota způsobí nepříjemné komplikace. Výrazným pronátorům bude v neutrálních botách noha doslova létat ze strany na stranu a dá se očekávat, že měkká pěna neutrální boty se pod asymetrickým zatížením velmi rychle sešlape.
V případě kombinace neutrální běžec a pronační bota se zase vystavujete riziku, že vám výztuha uvnitř bot pokřiví došlap, což je v tom lepším případě nepříjemné a v tom horším končí taková věc zánětem šlach.
Vždy je tak dobré vědět, jaký typ došlapu máte a nejlepším způsobem, jak tuto věc spolehlivě zjistit je běžecká diagnostika.¨
