Amatérský doping z lékárny: Odplaví symptomy, ale může i zabít

Kdo si někdy nevzal „lék proti bolesti“ před závodem (nebo i při něm), ať hodí růžovou pilulkou! A co nějaké to podzimní nachlazení, co se nám snaží rozhodit tréninkový nebo dietní plán a donutit nás sedět u televize v dece s kelímkem nutelly v ruce. Nebo léky na alergie či záněty, které nám předepsal doktor?

Obecně platí, že v průběhu týdne, kdy léky užíváme, bychom se měli snažit šetřit. Naše kondice tím neutrpí a sportem namáhané tělo si dokonce i odpočine. Pokud léky užíváte dlouhodoběji, nebojte se poradit s lékařem o svém tréninkovém plánu. A pokud během aktivity cítíte nepříjemné symptomy jako bušení srdce, mělký dech nebo malátnost a „motání hlavy“, aktivitu raději přerušte a poraďte se s odborníkem.

Nesteroidní protizánětlivé léky

Ibuprofen a další léky, bojující proti bolesti a zánětu, jako je aspirin (kyselina acetylsalicylová) nebo naproxen, do sebe často sypeme jako bonbony, kdykoli nás píchne v kříži. Často přitom neřešíme příčinu bolesti nebo máme pocit, že když zmizela, je po problému. Tyto léky tlumí bolest (i v případě, že jejím původcem není zánět, jako je to např. v případě menstruačních bolestí) a i tu, která má zcela jiné příčiny.

Pokud pociťujeme bolesti svalů, kloubů, nebo šlach, může to být výsledek přetrénování, drobnějšího sportovního úrazu, který by dalším namáháním mohl přerůst ve větší problém a samozřejmě také zánětu. (Třeba právě zánět šlach vniká i přílišnou námahou.) Bolestí nám mozek říká: „Člověče, tuhle část těla teď moc nenamáhej, něco s ní není v pořádku.“ Čeká nás ale půlmaraton a my to nechceme vzdát kvůli „prkotině“. Slupneme jednu dvě růžové pilulky, přidají se endorfiny a tratí proletíme. Pak se ale bolest může vrátit s mnohem silnější intenzitou a my zůstaneme týden na neschopence.

Rizika: Zátěž pro srdce i pro ledviny

Protizánětlivé léky proti bolesti je v pořádku brát v akutních případech, dlouhodoběji po dobu léčby bolestivého zánětu. Po dobu jejich užívání bychom se ale měli vyhnout nadměrné zátěži, natož je brát jako doping, „aby nás na trati nic nebolelo“. Kromě výše zmíněného rizika mají tyto léky vasokonstrikční efekt (stahují cévy), mohou zvýšit krevní tlak a nutí srdce více pracovat.

Kromě „velkých“ cév stahují i ty drobné, které mají na starosti prokrvení důležitých orgánů – např. ledvin. Zátěží v průběhu užívání těchto léků tak ohrožujeme i své ledviny, na které navíc působí i dehydratace. Orgán se pak musí potýkat s nenaředěnými „odpadními látkami“, které nemůže tak dobře filtrovat. V krajním případě může dojít i k trvalému poškození ledvin. Někteří lékaři doporučují sportovcům jako analgetikum spíše „neprotizánětlivý“ paracetamol nebo protizánětlivá léčiva ke kožnímu podání, která mají minimální riziko vedlejších účinků.

Pseudoefedrin

Další z oblíbených „amatérských dopingů“, po kterém někteří z nás sahají v případě nachlazení a zánětů dýchacích cest. Léky s pseudoefedrinem jsou volně prodejné oproti předložení průkazu totožnosti a účinně potlačují symptomy nachlazení – zvýšenou teplotu, bolest hlavy a svalů a především uvolňují ucpaný nos tím, že stahují cévy a snižují zduření a zánět v nosní sliznici. V případě mírnějšího nachlazení tak mohou symptomy zcela ustoupit a my nadšeně vyběhneme nebo vyrazíme do fitka. Příčina nachlazení tam někde uvnitř ale zůstává.

Rizika: Zvýšení srdeční činnosti

Tím, že pseudoefedrin eliminuje signály našeho těla k omezení aktivity a odpočinku, nám dovolí se zbytečně přepínat. Kromě toho – podobně jako nesteroidní protizánětlivé léky – stahuje cévy a zvyšuje srdeční činnost a stimuluje sympatický nervový systém, což může mít za následek i změnu srdečního rytmu. Při užívání pseudoefedrinu bychom tedy měli být spíše v klidu a vyhnout se sportovním aktivitám. Užívání pseudoefedrinu může vést k fatálním následkům v případě, že trpíme vrozenou srdeční vadou (o které ani nemusíme mít tušení).

V Americe se při letošním clevelandském půlmaratonu odehrál smutný příběh – teprve dvaadvacetiletá účastnice Taylor Ceepová zde pár set metrů před cílem zkolabovala a zemřela. Kondici měla dobrou – hrála za univerzitní fotbalový klub. Jako příčinu smrti lékaři nakonec určily účinky užívání pseudoefedrinu spolu s vrozenou vadou, kardiomyopatií, které společně způsobily fatální srdeční arytmii.

Kortikosteroidy

Kortikosteroidy jsou hormony, které si tělo umí samo vytvořit syntézou cholesterolu v nadledvinách. Patří mezi ně třeba kortizol, který reguluje metabolismus tuků a bílkovin, nebo „mužský hormon“ testosteron. Vyrábějí se ale i synteticky – tyto kortikosteroidy slouží už desítky let v medicíně jako lék s protizánětlivými účinky.

Užívají se v případě autoimunitních onemocnění, alergií a v některých případech (na rozhodnutí lékaře) v případě závažných chronických i akutních zánětů (včetně těch, vzniklých poraněním). Kortikosteroidy snižují překrvení a vedou ke snížení sekrece nosní sliznice. Užívají se proto (především lokálně) u neinfekčních onemocnění, jako je alergická rýma, a to i preventivně. Sportovcům s alergiemi tak výrazně usnadňují dýchání při aktivitě.

Rizika: Nadváha i únavové zlomeniny

Dlouhodobé užívání kortikosteroidů zvyšuje chuť k jídlu. Lék může být nepřítelem těch, kteří se snaží zhubnout nebo si udržet štíhlou postavu. Zároveň přispívají k ukládání tuků do oblasti břicha. Kortikosteroidy také odvápňují kosti, mohou způsobit jejich řídnutí a při pravidelné zátěži mohou být jednou z příčin únavových zlomenin. Pokud je užíváme, rozhodně nebude od věci poradit se s lékařem o užívání vhodného doplňku stravy, který kosti naopak posiluje.