Čísla nelžou, zní jedna stará dobrá sportovní pravda. A čísla Guélora Kangy za dobu jeho působení ve Spartě? Na záložníka vynikající: 31 gólů v 81 zápasech, k tomu kupa asistencí. Z čistě matematického pohledu bylo angažmá drobného záložníka na Letné trefou. Jenže... čísla někdy trochu lžou. Pokud se vynikající individuální statistiky neprotínají s týmovým úspěchem, jsou k ničemu. Tak jako v tomto případě: jediná trofej v podobě MOL Cupu (jakkoliv měl na jeho zisku právě Kanga lví podíl) je na klub velikosti Sparty prostě málo.
Pro hráče Kangova typu používají někdy zahraniční novináři označení „enigmatic player.“ Záhadný, v lecčems nevypočitatelný, těžce zařaditelný, často samotář. Pozor: tyto atributy nemusejí nutně nést negativní zabarvení, právě naopak – takto založení borci mívají nadání rozhodnout zápas akcí, která jde mimo obvyklé zvyklosti. Vidí řešení, která jiní nepostřehnou. Mají pro hru šestý smysl, jenž nejde natrénovat. Jsou prostě... jiní.
Sledovali jste opěvovanou dokumentární sérii „The Last Dance?“ Věřím, že ano: Dennis Rodman byl právě takovým typem. Žil tak trochu ve vlastním světě, málokoho do něj pustil, ale když přišel zápas, dostal svou hrou mančaft do zcela jiných, vítězných sfér.
Podobně tvrdohlavým solitérem je i Kanga. Těmto hráčům leccos (vypuštěný návrat do obrany, sem tam naštvané gesto vůči spoluhráčům, netaktní vyjádření do médií) odpustíte právě proto, že vám to vrátí nadhodnotou v podobě supervýkonu, z něhož těží a profituje celý tým. Parťákům pak nevadí oběhat za takového borce něco navíc.
Má Kanga tento dar?
Pokud ano, ve Spartě (kde měl mimochodem smůlu na nestabilní období: Václav Kotal byl jeho šestým koučem za dva a půl roku!) ho příliš neprodal. Vybavíte si na první dobrou opravdu velký mač proti těžkému soupeři, kde by záložník jasně dominoval a zařídil týmu tři body? A pokud si na takové utkání vzpomenete – pár jich stoprocentně bylo, nechci Kangovi křivdit – navázal na něj hned v další podobné bitvě?
Je mi líto, že šikovný Gabonec v Česku vykvetl jen pro sebe. Přál jsem drobnému klukovi s hlubokým, smutným pohledem, aby zazářil naplno. Ano, dráždil. Rozděloval. Ale byl nepřehlédnutelný a NIKDY se na hřišti neschovával. A nemyslím si ani to, že by se podobná nátura nehodila do kolektivního sportu: nikdy nepostavíte dobrý mančaft z jedenácti naprosto totožných, zaměnitelných osobností. Potřebujete dříče i bohémy, agresivní borce i klidné povahy – až z mixu rozdílných charakterů totiž získáte tu správnou týmovou chemii.
I slepý musel vidět, že Kanga převyšoval zbytek domácí ligy včetně hvězd Slavie či Plzně technikou, fotbalovým myšlením a originalitou. Je to bez debat Fotbalista s velkým F. Když v anketě letenské kabiny vybral za nejlepšího hráče sezony sám sebe, bylo to možná troufalé a drzé, ale byl v tom také velký kus pravdy. Jenže když vám nesporný individuální talent nepřinese trofeje, nebo alespoň vítězství ve velkých zápasech, je to promarněná šance z obou stran.
A skvělá čísla najednou zejí prázdnotou.