Odchází jako poražený, ale je třeba mu pořádně nahlas zatleskat, smeknout klobouk, poděkovat. Boxer Lukáš Konečný dnes ráno ukončil kariéru. Loučí se po jasné bodové prohře se světovým šampionem Peterem Quillinem. Na americké půdě ve Washingtonu se držel statečně, i když byl "až druhý". Přesto finišuje na vrcholu, na největším jevišti světového profiringu. Žádný jiný Čech v tomto sportu nedokázal, a téměř jistě ještě dlouho nedokáže to, co on!
Kariéru Lukáše Konečného vystihují dvě slova. Vůle a dřina. To bylo vidět i v jeho posledním duelu v životě. Každé kolo se snažil poctivě pracovat, tlačil se dopředu.
Sice inkasoval tvrdé údery a třikrát byl hodně otřesený, ale i on favorizovaného Quillina několikrát přesně a tvrdě zasáhl. Není pochyb o tom, že měl hvězdný Američan jasnou převahu, ale za 12 kol nedokázal boj ukončit knockoutem, což u něj není zrovna obvyklé. Vždyť v posledních třech zápasech poslal své soupeře dvanáctkrát k zemi! Teď ne…
Konečný byl pro neporaženého šampiona velmi nepříjemný protivník. Většina prognóz přitom předpokládala, že půjde brzy k zemi. Jenže právě vůle a dřina udržela 35letého veterána na nohách.
Díky tomu se loučí s vědomím, že dokázal to, na co neměla řada mnohem talentovanějších boxerů. Navzdory tomu, že prohrál a byl hodně dobitý.
Těšit ho ale může fakt, že odchází do sportovního důchodu s kreditem muže ze špičky. I když bez vysněného pásu šampiona. Ten mu sice nyní byl hodně vzdálený, ale je třeba na rovinu říct, že do souboje nastupoval v době, kdy byl za zenitem. Na vrcholu byl zhruba před třemi lety, nyní už neměl potřebný drajv a sílu v úderech, vedle toho si v přípravě stěžoval na vážné problémy s očima. Po pouhých dvou měsících ostrého tréninku objektivně na víc neměl.
Konečný odchází z boxerského ringu s rovnými padesáti výhrami mezi profesionály, což je měřítko vysoké kvality. Navíc se stal mistrem Evropy a prozatímním mistrem světa. Pět proher nasbíral v nejprestižnějších duelech, ve třech z nich šlo o nejvyšší metu. Tak, jako nyní v USA.
Z jeho krajanů se na podobnou úroveň dostal jen Rudolf Kraj, ale pouze jednou. Konečný zkrátka patří k české sportovní elitě.
Jistě, pokud někdo bude říkat, že se v zámoří jen potvrdilo, že na nejlepší prostě nestačí, má na to právo. Jeho taktický styl nebyl vždy atraktivní. S těmito výtkami se musel vyrovnávat celou kariéru. Jenže aby měly váhu, je třeba dát je do souvislostí realitu.
V Česku je zkrátka box minoritním sportem. Za poslední měsíc absolvovali krajané z ringu čtyři důležité duely. Luboš Šuda prohrál ve 2. kole, Štěpán Horváth rovněž, Ondřej Pála vydržel do třetího… Nikdo z nich přitom neměl tak kvalitního soupeře.
Konečný naopak dokázal vzdorovat největší síle a nechtěl to za žádnou cenu zabalit. I to je ukázka, jak kvalitně reprezentoval svou zem. Loučí se se vztyčenou hlavou a buďte si jistí, že bude ještě hodně dlouho, třeba i několik desítek let, jednoznačně nejúspěšnějším českým boxerem.
Související články
