Možná to nejde až tak úplně srovnávat, přesto jsem si při diskusích "měl nebo neměl dostat Nani červenou kartu" a argumentech "nevadí, že v tom nebyl úmysl" vzpomenul na skoro rok starou událost ze zápasu Liberce se Spartou.
Přečtěte si následující dva výroky.
1. „Zkoumali jsme to několikrát a nebylo tam vidět, že by to byl úmysl. Celou dobu koukal nahoru na balon.“
2. „Nebyl to od něj úmysl, ale to není podstatné. Důležité je, že šel vědomě do souboje s nepřiměřenou silou. Věděl, že když by protihráče trefil, mohl by mu způsobit zranění. Tohle opakujeme hráčům pořád. Rozhodčí to totiž musí trestat, aby chránili zdraví hráčů.“
Autorkou první věty je Dagmar Damková. Šéfka českých sudí tak před rokem obhajovala, proč Kweukeho dodatečně nepotrestá za zákrok v zápase Liberce se Spartou, ve kterém při hlavičkovém souboji vyrazil libereckému Fleišmanovi loktem zuby a vyřadil ho ze hry.
Mimochodem sparťanský útočník v samotném utkání nebyl za zákrok ani žlutě napomínán, liberecký obránce přišel o zub a dva měl vražené dovnitř úst.
Autorem druhého je šéf pravidlové komise FAČR Jiří Kureš, který těmito slovy vysvětluje oprávněnou červenou kartu pro Naniho v zápase Manchesteru United s Realem Madrid.
Fotbalová pravidla považují za surovou hru souboj o míč, ve kterém se dotyčný „dopustí přestupku za použití nepřiměřené síly, brutality, úmyslně nebo se záměrem soupeře zranit“ a právě první bod měl Nani splnit.
