Soukalová už není jen naděje. Stala se z ní tichá favoritka pro Soči
Konec mlžení. Sedmý týden drží post vedoucí závodnice Světového poháru, jako jediná vyhrála tři letošní individuální podniky a během posledního představení v Ruhpoldingu shrábla dokonce zlatý double. Gabriela Soukalová už přestala být jen českou biatlonovou nadějí. Letošní výsledky ji katapultovaly do světově špičky a role (spolu)favoritky celé olympiády v Soči.
Zaslouženě, její forma graduje. Pomohlo ji, že zimní přestávku přečkala ve zdraví a nemusela jako vloni před MS léčit virózy (ťuk ťuk na dřevo). Pokud se v příštím podniku v Anterselvě nestane nic nečekaného, mohla by do ZOH vstupovat z pozice nejlepší závodnice SP. Takže zase jako favoritka.
Poslední měsíce pro ni navíc byly velkou školou. Aneb, jak si zvykat být nejlepší. Už ji ani nepřekvapí žlutý dres, už ho neřeší, a stejně tak nehrotí ani tlak veřejnosti a médií. Všichni víme, že Gabriela Soukalová je vysoko, že taková naděje tu dlouho nebyla a ví to i ona… jenže jakoby to sama vědět neměla. A nechtěla! Pro své výkony totiž potřebuje klid a rovnováhu.
Když se ji zeptáte na ambice, odbude je nadnesenou hláškou, že je klikař, že od sebe nic nečeká a tak. Někoho to může rozčilovat, ale ona to takto potřebuje – je to její taktika a styl, jak si vyčistit hlavu a nedostávat se pod tlak. Třeba v Ruhpoldingu ukázala, že když má klid, pálí přesněji, ušetří síly za trestná kola a zákonitě je i rychlejší na trati.
Chápejme ji proto a respektujme ji v tom. Ona se nám za to třeba odmění za měsíc v Soči.
