Jejich letošní průvan v Mattoni NBL se proměnil v popravu neviňátek. Vyhráli všech jednatřicet ligových zápasů, ve třetím finále nadělili na rozloučenou Prostějovu ranec o 34 bodů a získali jedenáctý titul. Jen tím stvrdili dlouholetou pravdu: Basketbalisté Nymburka nemají v Česku konkurenci. A pokud mají udělat další krok vpřed, měli by co nejdříve okusit věhlasnou Euroligu.
Mluví se o tom už několik let. A až začne příští basketbalová sezona, měly by se ty sliby už zhmotnit. Mít v Nymburce první celek, který by přivezl do Čech slavnou Euroligu.
Domácí palubovky jsou středočeskému klubu už je několik let (výsledkově, ekonomicky, kvantitativně) malé a především v Eurolize se ukrývá jejich nová výzva.
Ostudu by tam určitě neudělali.
Vždyť v letošním Eurocupu, se na cestě do osmifinále poráželi takové celky jako Montepaschi Siena, Cibona Záhřeb, Maccabi Haifa nebo Cantú (vypadli až s finalistou Kazaní). I ve VTB Lize se tradičně utkávají s mnohonásobně bohatšími kluby Evropy.
Jenže nic proti těm dvěma soutěžím, ale diváky táhnou jen ve výjimečných případech a pouze s příjezdy zvučných týmů. Euroliga (obdoba fotbalové Ligy mistrů) by se svými velikány tak byla novým impulzem nejen pro hráče, ale i pro zvýšení návštěvnosti zápasů.
Jak do ní, je však pro Nymburk dlouhodobým problémem.
Jedna cesta vede přes udělení divoké karty a přímým postupem, nebo přes úpornou kvalifikaci, kde jim postup zatím vždy utekl.
„Letos jím nebude naším cílem, příští rok ale ano,“ prohlásil ještě před startem už skončené sezony šéf klubu Miroslav Jansta. I proto se dá věřit tomu, že představitelé včetně spoluvlastníka Sportovního holdingu Praha (vlastní i Lev či Spartu) udělají přes léto maximum, aby jejich tým divokou kartu získal.
Myslím, že by si to jedenáctinásobný český šampion zasloužil.