Soukalová je zažraná. Vysněný globus má blíž než kdy jindy
Soustředěná. To o ní říkají všichni. Jako vlčice, která zavětřila kořist a jde si za ní hlava nehlava. Osmnáct závodů v top 10, devět stupňů vítězů a tři vítězství. Řáděním v SP je to její životní sezona, vede o 115 bodů a Velký křišťálový globus je pro Gabrielu Soukalovou blíž než kdy jindy. A ač sezona ještě neskončila, už teď dokazuje, že by z ní byla právoplatná královna.
Östersund, Hochfilzen, Pokljuka, Ruhpolding, Canmore, Presque Isle… tam všude stanula na stupních vítězů. Nejhůře přitom skončila devátá ve sprintu v Anterselvě a soupeřky ničí jen tím, že jim prostě neukazuje jedinou slabinu.
Podnik co podnik zvyšuje náskok a i když sama je k 115 bodovému náskoku opatrná, tuší velmi dobře, že mít takhle dobře rozjetý Světový pohár se ji před začátkem sezony ani nesnilo.
Soupeřky se navíc v boji o titul zužily prakticky na dvě – Dorotheu Wiererovou a Marii Dorinovou-Habertovou, neboť Němky Hildebrandová nebo Dahlmeierová se de facto vyřadily tím, že do Presque Isle neodcestovaly a ztrácí další body.
Na Soukalové je navíc letos vidět velký posun – už není taková bohémka, za jakou se dříve považovala. Jistě, občas se stále objeví kousky jako pozdní příchody na start nebo vypadnutí hůlek, na střelnici se však naučila být absolutně soustředěná.
Poslouchá tělo, dodržuje životní styl, aby byla pro každý závod připravená nebo neonemocněla, a ať se před startem nebo v cíli směje a žertuje, během závodu je v totálním transu.
Na střelnici je navíc ta koncentrace vidět nejlíp. Nepálí sice tak rychle jako Dorothea Wiererová, ale každou ránu si hlídá. Neriskuje. Je soustředěná na svůj cíl, který si letos vysnila.
A to je Velký křišťálový globus.
