Když v lednu 2016 přebíral mužstvo Realu po odvolaném Rafaelu Benítezovi, byl z toho pořádný poprask. Zinédine Zidane, klubová legenda, pan fotbalista, ale trenér pro španělský vekloklub? Po roce a půl je 44letý Francouz stále ve funkci, na kontě má titul z Ligy mistrů, druhé finále před sebou a čerstvě dovedl Madrid k mistrovskému titulu v domácí lize.
Světový hráč ještě nerovná se kvalitní trenér. Své by o tom mohli vyprávět Diego Maradona, Lothar Matthäus, Alan Shearer, Gary Neville a spousta další. I proto se v zimě minulého roku nevědělo, jak dlouho na lavičce vydrží. Vsadit na trenéra, který trénoval pouze rezervní tým a u A týmu působil jen v roli asistenta, bylo od prezidenta Florentina Péreze velké riziko. Jenže s odstupem času může říct, že se mu vyplatilo.
V první sezoně Zidane mistrovský titul už nedohnal, ale na oplátku triumfoval pojedenácté v klubové historii v Lize mistrů, což mu zajistilo mandát i pro další sezonu. V té už se však začal naplno projevovat Francouzův rukopis.
Každý fotbalový fanoušek znal Real jako útočící mašinu, která ničí jednoho soupeře za druhým. I proto Zidane nezasahoval příliš do ofenzivy, snažil se vychytat nedostatky v obranné fázi. Brazilský štítový záložník Casemiro se stal jeho nepostradatelným hráčem ve všech velkých zápasech. Pokud jste byli zvyklí vídat Cristiana Ronalda při bránění v chůzi, i to se změnilo. Portugalec pochopil, že bez obětování není úspěchů.
Právě na čtyřnásobného držitele Zlatého míče působí Zidaneho úkoly jako kouzelný lektvar. Zatímco dříve nebylo na Santiago Bernabéu zvykem, aby byl Ronaldo v jakémkoliv zápase vystřídán, či dokonce šetřen, bez jeho následné negativní reakce, pod Zidanem je to běžná věc.
Ronaldo pochopil, že pokud chce být na vrcholu i po třicítce, musí změnit svůj přístup. A měnila se i jeho pozice, kterou mu Zidane vymyslel. Už není jen klasické křídlo, které vezme balon a uteče podél lajny. Nyní se přesouvá víc do středu, místy i na úplný hrot.
Zidanův přínos však nevězí pouze u restartování hvězdného Portugalce. Jako skvělý pragmatik se ukázal i při skládání sestavy. Po celou sezonu čelil atakům médií, proč hraje v útoku Karim Benzema na úkor produktivnějšího odchovance Álvara Moraty. Zidane ani jednou neustoupil. Stál si za svým. Před pár dny pravý důvod nastínil bývalý kouč Realu Carlo Ancelotti. Benzema je prostě ideální varianta ve spojení s Ronaldem. Při jejich kooperaci vzniká obrovská síla, v opačném případě se to tvrdit nedá.
I přesto ale dostával Morata dostatek příležitostí v jiných zápasech. A nejen on. Spoustu zápasů Real odehrál bez tria BBC, a přesto své fanoušky bavil kombinačním fotbalem, navíc i s jiným herním stylem, než tradičním 4-3-3. Hráči jako Asensio, Kovačič či Danilo ukázali, že tvoří perfektní zálohu pro první gardu a Zidane se na ně může kdykoliv spolehnout. I díky tomu mohl být Zidanův Real úspěšný jak v domácí soutěži, tak i paralelně v Lize mistrů.
A pak tu máte úspěchy, kterých Zidane s týmem dosáhl. Za rok a půl u mužstva vyhrál Champions League, mistrovský titul v La Lize a 3. června ho čeká druhé finále Ligy mistrů v řadě. Rovněž triumfoval v Superpoháru UEFA a na MS klubů.
Ne, rodák z Marseille netrénuje v Realu jen díky svému jménu. Už teď ukázal, že se jeho kariéra přiklání k hráčům/manažerům, jako jsou Antonio Conte, Pep Guardiola či jeho oblíbenec Carlo Ancelotti.
Témata:
fotbal, blog, Real Madrid, sport, Zinedine Zidane, Španělsko, Jakub Dvořák, La Liga, Fotbal na Heureka.cz
Související články
