Hrdina Bostonu Chára. Muž, který vyučuje umění vyhrávat
Někdy do sebe i dvoumetrový obr musí nechat mlátit. I když se jmenuje Zdeno Chára. I když by svého soka srazil jednou ranou. Slovenský bek odehrál v sedmém duelu série Bostonu s Torontem přes 35 minut, nemohl se nechat vyloučit. To jemu Bruins vděčí za senzační obrat a postup.
Stojíte vedle něj a jste malí. Fyzicky logicky. Málokdo dosáhne vzrůstem na jeho 206 centimetrů, na jeho muskulaturu. Ale připadáte si malí i psychicky. Cítíte od toho chlapa, že mentálně ční nad vámi. Že byste chtěli, aby vás vedl v krizové situaci.
Příběh Zdena Cháry asi netřeba připomínat. Ze sportovce hozeného do kategorie neperspektivní se stala hvězda s příjmem přibližně 116 milionů korun (v dalším ročníku opět stoupne) a velmi respektovaná sportovní osobnost.
V noci na úterý to kapitán Bostonu znovu předvedl. Jeho mužstvo drtí zranění stabilních beků, od první minuty sedmého klání s Torontem hrálo vzadu na pět mužů. Spíše to však byl model 4+1. Zdeno Chára chodil na led ob střídání, v důležitých situacích na lavičku nesedal vůbec.
Navíc neustále burcoval parťáky, byl tvrdý, ale čistý. Když do něj soupeři bušili, musel to přejít s klidem. Bitka by jeho tým poslala z kola ven. Téměř jistě. S ním v akci předvedl obrat z 1:4 na 5:4, ještě 82 sekund před koncem třetí třetiny byl stav 2:4!
Tohodle chlapa jsme si mohli užít i v Česku
Za hrdinu večera je obecně považován především útočník Patrice Bergeron. Střelec vyrovnávající i postupové branky. Ale ještě více práce odvedl jeho šéf. Nicméně to se od něj očekává, už to v zámoří ani neberou za nic extra výjimečného.
Co chci ale říct: Tohohle chlapa jsme si mohli díky výluce užít i v Česku, když válel v barvách Lva v KHL. Občas měl se širokým ledem problémy, občas ukázal svou výjimečnost. Na ledě třeba demolicí kamaráda Miroslava Šatana, důležitými góly.
Ale pro nový klub byl zásadní postavou v zákulisí. V kabině, když se před každým duelem připravoval s maximální pečlivostí. V grácii s jakou zvládal své povinnosti vzhledem k partnerům, médiím.
Chára byl i u šílené série osmi porážek v řadě. Po páté už byla nálada v kabině pochopitelně na bodu mrazu. Přiletěli jsme do Moskvy, kde byl v plánu zápas s CSKA. Pro hvězdu byl však program poněkud bohatší.
Na letišti se podepsat, pohoda, rychle do postele. Ráno rozbruslení, okamžitě odjezd na centrálu KHL k rozhovorům. Zbytek kádru relaxoval a vyrazil na společnou večeři do Českého domu. Platil ji Chára, objevil se však jen na pár minut.
„Chce si odpočinout po namáhavém dni,“ znělo vysvětlení jeho odchodu. Až další jitro vyšlo najevo, že ještě musel do jakéhosi pořadu o vaření… Nestěžoval si, nebyl nepříjemný. Ačkoliv uvnitř musel být extra vyřízený.
Mimochodem… S CSKA to tehdy byla další porážka (2:3), já potřeboval s Chárou alespoň 30 minut na rozhovor do magazínu. Po závěrečné siréně jsem se se svojí misí rozloučil, tohle nebyla vhodná chvíle. V letadle do Prahy za mnou Chára přišel. Slíbené interview jsme udělali.
Ten chlap zkrátka šel příkladem za každé situace. Nejen spoluhráčům, všem. Když nabízel nedopitý džbánek džusu. Když klepal, aby upozornil na zapomenuté klíče v zámku hotelového pokoje. Když na ledě zvalchoval soupeře, aby probudil svůj mančaft.
Teď mu mohou děkovat Jaromír Jágr s Davidem Krejčím. Právě on byl tím, kdo Boston naučil vítězit. Už jednou to skočilo radovánkami s Pohárem. Teď se píše další příběh a šance Bruins jsou pořád značné. Dokud bude na jejich modré čáře stát kolos s číslem 33 rozhodně.
