Pavelec ve Winnipegu nic nezkazil, v Soči bude jednička
Uvažujeme-li o přeobsazení postu jedničky, pak je to pouze díky vynikajícím výkonům Jakuba Kováře v zápasech EHT. Ano, souhlasím, proti Finsku to bylo jeho grandiózní představení. Přesto ho to na pozici startujícího gólmana nenominuje.
Alespoň by logicky nemělo. Především proto, že Ondřej Pavelec v mezičase mistrovství světa-olympijské hry nic nepokazil, jen nebyl tolik na očích jako jeho „konkurent“. Pro fanoušky je jaksi složité sledovat noční bitvy v NHL.
A tak se sklouzává k pohledu na statistiky. A ty v první řadě sledované nemá opora Winnipegu úplně skvostné. Nicméně je potřeba alespoň lehce nahlédnout do méně zkoumaných kategorií. I ty vám trochu napoví o herním projevu Jets.
Tak například - jen na jednoho brankáře šlo více střel, jen dva odchytali více zápasů. Pavelec si často užívá za rozháraným souborem poměrně slušná dobrodružství. Musí být neustále ve střehu, posbírá řadu nepříjemných střel. I to se mu však v Soči bude hodit.
Hovoří pro něj i doposavad získané zkušenosti. Za Tomášem Vokounem se učil na Hrách ve Vancouveru 2010, sledoval jeho famózní výkon na zlatém šampionátu v tomtéž roce. Pak už vzal dění na ledě do svých rukou.
Skvělý byl v bronzové Bratislavě (2011) a letos na jaře tahal partu Aloise Hadamczika z problémů ve Švédsku. S poraněným kotníkem podstupoval jednu lékařskou proceduru za druhou, aby stihl pomoci alespoň k postupu do čtvrtfinále. Pro mě zkrátka číslo 1.
