Akt samotného jednání s Omskem nemusí být nijak patologický. Pokud trenér po východní misi touží, prosím. Že Vladimíra Růžičku nebude reprezentace donekonečna naplňovat na plný pracovní úvazek, bylo koneckonců poměrně jasné od samého startu současného angažmá.
V kontextu všech událostí, které vedly k aktuálnímu obsazení střídačky, je tahle volba stále tou pravou. Nikdo jiný než respektovaný šampion z Nagana nemohl zjitřenou atmosféru po Hrách v Soči uklidnit před domácím mistrovstvím tak rychle. Na tom se nic nemění a nezmění.
Jen by bylo lepší pravidla nastavit jasně dopředu. Udělám Prahu a končím. Tečka. Což nezaznělo, je tam podmínka medaile a svaz bude brzy ve svízelné nejistotě. Opět. Bohužel. Přitom stabilizace systému na delší časový úsek by byla velmi potřeba. Uvědomují si to všichni.
Zpátky k ruským námluvám. Jsou jednoznačně daleko přijatelnější než aktuální melouch v Chomutově. Spolupráce s Piráty vzbuzuje zbytečné otázky, dohady. Jak bude takový poradce fungovat během barážových klání Severočechů se Slavií? Bude stoprocentně myslet na MS?
Odpověď získáme až na turnaji. Pokud se vydaří, poklona. Pokud nikoliv, tohle vše se bude připomínat. A to i prezidentovi ČSLH Tomáši Královi. Oba pánové si toho jsou jistě vědomi a riziko se před zraky veřejnosti rozhodli podstoupit.
Související články
