Sundá Pekhart Jablonec? Pelta tomu jde naproti
JAKUB KONEČNÝ – Tomáš Pekhart poprvé nastoupil za Spartu v základní sestavě – a hned dvěma góly popravil Brno. Po vydařeném představení však nevěděl, bude-li moci v příštím kole hrát i na hřišti Jablonce, odkud ve Spartě pouze hostuje. „Pekhart za nás v Jablonci hrát může,“ přiznal však o několik minut později sparťanský GSM Jozef Chovanec. „Stejně jako naši Třešňák s Hejdou za Jablonec.“
Vypadá to jako fér dohoda, že? Jenže není. A nejen proto, že Tomáš Pekhart je momentálně nejlepší střelec soutěže, zatímco nezkušení Lukášové Třešňák s Hejdou jsou i v Jablonci rádi za každý několikaminutový štěk.
V české lize totiž platí úplně opačný zvyk – hostující hráči proti svému kmenovému klubu zásadně nenastupují. Například zrovna Brno se v sobotu na Spartě muselo obejít bez Zdeňka Folprechta a Roberta Valenty, zapůjčených právě z Letné.
Takové počínání má svou logiku. Klub, který hráče uvolňuje na hostování, nechce za svou dobrotu přijít na žebrotu. Zvlášť pokud se třeba i nadále podílí aspoň zčásti na jeho platu, jak se také často děje.
Jablonec, tedy jeho majitel Miroslav Pelta, se však se Spartou dohodl úplně jinak. Nejenže jí pronajal svého nejlepšího kanonýra, on dokonce svolil, aby nastoupil proti jeho týmu! Člověk si logicky začne lámat hlavu nad tím, jak asi jablonecký boss uvažuje. Pokud chce, aby Pekhart proti Jablonci hrál, pak mu zřejmě nebude vadit, když se gólově prosadí. Třeba dokonce požádá své obránce, aby v plnění této mise reprezentantovi do 21 let nepřekáželi…
To není jen úlet, to už je téměř perverzní záležitost. Zvlášť když si k tomu přiřadíme Peltův výrok z minulého týdne.
„Pořád věřím, že jeho chvíle ještě přijde a Pekhart Spartě pomůže k titulu,“ prohlásil uznávaný šíbr bezelstně v rozhovoru pro deník Sport. Jen pro připomenutí – Jablonec v tu chvíli ztrácel na Spartu pouhé čtyři body.
Je pěkné, že její někdejší generální manažer svou náklonnost ke Spartě neskrývá, ale upřímnost je v tomto případě jen slabá polehčující okolnost. Další jarní ligový šlágr, souboj třetího s druhým, totiž díky Peltově rozpolcenosti získává odér odněkud z fotbalového orientu a nikoli z vyspělého fotbalového světa.
Když loni v posledním kole hrál doma Jablonec teoreticky ještě o titul, čekal jeho vlastník a stvořitel, že stadion bude praskat ve švech. A byl tuze zklamaný, když se tak nestalo.
Jak však mají věřit v mistrovské oslavy fanoušci klubu, když v ně nevěří ani jeho první muž? A vlastně o ně ani nestojí?
