Skóre 2:3 v půlce zápasu s Němci a konečný výčet pěti napnutí sítí za Lukášem Součkem dal tušit, že v českém týmu cosi neštymuje. Obrana, které se kouč Petri Kettunen pedantsky i úspěšně (proti TOP soupeřům snížil obdržené góly skoro o dva) věnoval celý dvouletý cyklus, plně nezabrala ani s Lotyši. Proto konečné skóre 3:4.
Druhá příčina neúspěchu? Janis Salcevics – brankář soupeře. Na jednoduché bílé masce měl vyveden černý nápis The Wall. Zeď. Trefné, byť se na něj Češi detailně připravovali, v pozdních nočních hodinách analyzoval pro tým na Facebooku jeho chytání i brankářský expert Roman Vítek, více než tři střely z 31 pokusů za jeho záda neprošly. Měl i štěstí.
Lotyši na čtyři vstřelené góly spotřebovali střel 12.
Při dnu volna, který dnes český tým má, se bude počítat. Skončit třetí ve skupině znamená cosi jako florbalovou smrt - už ve čtvrtfinále by si brousili chrup Švédi, nebo Finové, navíc by se muselo hrát osmifinále.
Může to tak skončit, i nemusí. V posledním duelu je klíčové utavit Švýcarsko. Pro sebevědomí i bodíky. Lotyši budou hrát s Němci a nikde není psáno, že zopakují preciznost z duelu s naší reprezentací. Podpořím to listovačkou do historie. Na zapomenutíhodném MS 2012 (Češi skončili sedmí i kvůli porážce ve skupině s Lotyšskem) „vínový“ tým, který se už viděl v bojích o medaile, s Němci ve čtvrtfinále zkapal 2:4.
V neděli ještě před startem zápasů jsem kolegu z práce požádal, aby mi vsadil na českou účast v boji o zlato. Zdráhal se, neučinil tak hned. Po utkání jsem ho poprosil znovu, věřím dál! Replikou ze Sněženek a machrů: Bude to sice dál, ale zato horší cesta!
Související články
