Odcházení Rogera Federera. Šoků na jeho účet bude přibývat
Sentiment visel v londýnském večeru ve vzduchu. Ač Roger Federer proti nepsaným pravidlům nepočkal na vítěze zápasu a rychle kvapil z centrkurtu do šatny, vyprovázely ho do šatny ovace ohromených lidí.
Díky za ty roky, Rogere, jak jakoby chtěli říct. Tahle porážka se dá skutečně číst jako konec Švýcarovy fantastické éry. Desetiletky panování, při níž vyhrál sedmnáct grandslamových titulů a především zís získal auru téměř nedotknutelného ného génia.
Ano, tahle doba se již nevrátí.
Měsíc před 32. druhými narozeninami by bylo ale nesmírně hloupé nam chystat Federerovi pohřeb. Spíš se chce říct, že jen sestoupil z oblaku mezi smrtelníky. Mezi hráče, kteří mají šanci grandslam ovládnout, ale nejsou jako „starý Federer“, jenž sekal výhry jako automat a hrál 36 grandslamových čtvrtfinále za sebou.
Tenisové mechanismy jsou neúprosné. Federer dnes zřejmě pyká za bezprecedentní dvouměsíční pauzu, kterou si vybral od turnajů na jaře. Na své zvyklosti nenahrál za první půlrok dost zápasů, nemá rytmus.
Pro takový krok se ale rozhodl, aby si prodloužil kariéru a tenisový kolotoč mu nezevšedněl. Stále existuje dobrá šance, že jeho účet sedmnácti grandslamů není konečný. Může vyhrát každý turnaj, kam přijede. Ale také je jasné, že šoků podobných včerejšku bude přibývat. Odcházení RF právě dostalo oficiální razítko.
