Proč se na Štěpce nezapomene: byt v zástavě, touha vzepřít se i hlášky
"Příběh Radka Štěpánka by si měli mladí čeští tenisté číst, aby věděli, jak se bojuje o tenisový úspěch. Tak, že jste ochotní obětovat vše." Tenisový redaktor Jan Jaroch pro iSport Premium zaznamenal některé historky, které českého tenisového lva charakterizují, a vysvětluje tak, proč se na něho nezapomene.
Story by začínala možná den před Štědrým dnem roku 2000. Na rodinné procházce po Praze zloděj ukradne Štěpcovi peněženku, musí si půjčit peníze, aby se dostal domů. Je to asi nejnižší bod jeho soužení.
Ten 22letý kluk, co kolem sebe slýchá, že to stejně nikam nedotáhne, je na existenční hraně. Tenisová kariéra v ohrožení. Co udělá? Sklapne podpatky a zamíří do fabriky nebo kanceláře jako jiní? Kdepak.
Zastavil svůj byt v Prostějově, to jediné, co měl, a dostal půjčku 10 000 dolarů. Když už mu i půjčené peníze docházely, konečně se na něj usmálo štěstí. „Jel jsem na turnaj do Estorilu s tím, že když neuspěju, prodám byt, vrátím peníze a moje tenisové putování asi skončí,“ vyprávěl mi kdysi. V Estorilu vyhrál debl, následně i v Mnichově. Inkasoval cirka 30 000 dolarů a mohl se nadechnout.
Takhle to v jeho kariéře chodilo vlastně neustále. Nejdřív dostal na ústa, ale nenechal se odradit, vytrval a uspěl. Tenis začínal hrát v oblečení, které mu ušila babička. Jako malý kluk v Karviné jezdil hrát s tátou na půl sedmou do vymrzlé haly, aby o osmé stíhal zvonění ve škole.
