PŘÍMO Z LONDÝNA | Když se Barbora Strýcová dozvěděla, jak Bernard Tomic odflákl první kolo Wimbledonu, zlostně zakoulela očima. Proč zabírá místo těm, kdo se snaží? Proč nemá úctu k tenisu? Pro tuhle holku z Plzně naprosto nepochopitelná záležitost. Pokud WTA Tour hledá i jiné vzory než panenkovské typy, jeden má ve čtvrtfinále Wimbledonu před očima.
Divá Bára je živel, dělnice kurtů, na nichž by se kvůli jednomu fiftýnu přetrhla. Jak teriér se zakousne do soupeřky a je hodně těžké ji setřást. Bezbřehá bojovnost, emoce, adrenalin. Někdo hraje tak, aby se neušpinil či neodřel koleno. Ona hraje do padnutí. Není divu, že se v tenisovém světě hlásí do kmene Nadalovců. Rafu obdivuje a nechává se jím inspirovat.
Čelí vyšším i silnějším sokyním, a postupem času už také o generaci mladším. Na zádech si třiatřicetiletá Plzeňačka nese batoh svých problémů a přece neumdlévá. Už léta dělá svou práci s chronicky bolavou achilovkou. Před letošním Wimbledonem jí natekla tak, že raději na turnaji v Eastbourne skrečovala. Když jde po šichtě ráno ze schodů, sotva pajdá. Pochybuje o sobě, řeší, zda ještě má na to hrát v singlu významnou roli. Vždyť když se stala tenisovou profesionálkou, bylo její poslední soupeřce Elise Mertensové teprve sedm let.
Na kurtech toho už zažila kupu. Dobrého i špatného. Dvakrát jako juniorka vyhrála Australian Open, ve finále tenkrát zdolala i Marii Šarapovovou . V tenisovém kolotoči se jí rozpadlo manželství, potýkala se s problémy s váhou.
Prošla si půlročním trestem za doping, jenž pocházel z prostředku na hubnutí. Opakovaně se řešilo, jak ji při zápasech přemáhá nával emocí. A z pusy létají jadrná slovíčka.
Nikdy na sobě ale nepřestala pracovat. Největší pokrok udělala právě v hlavě. Ve spolupráci s mentálním koučem Radkem Šefčíkem už tahle divoška dokáže krotit své démony, ve wimbledonském osmifinále naprosto ukázkově ustála soupeřčiny podezřelé pauzy na ošetřování, nenechala se vyvést z koncentrace. Pod trenérem Davidem Kotyzou, jehož zná léta z rodné Plzně, dál cizeluje svou hru. Ač by si mohla říct, že ve svém věku se už jen těžko zlepší, z respektu k milovanému sportu a protože prostě taková povaha je, pořád pracuje naplno.
To, co ztrácí věkem na rychlosti či výbušnosti, vynahrazuje tím, že prozřívá a přichází tenisu na kloub. Zjišťuje, jak dřív měla hrát, jak se chovat.
Loni se Strýcová rozloučila s fedcupovou kariérou, na konci této sezony reálně hrozí, že ukončí celou svou tenisovou dráhu. Fakt, že se na sklonku kariéry dokázala vyšroubovat do takových výšek, až si ve Wimbledonu vyrovnala grandslamové maximum, výmluvně hovoří o tom, že by se mnozí mohli od maličké Báry učit. Nejen australský floutek Tomic.
Nečekané! Muchová senzačně postupuje, stejně tak Strýcová. Kvitová a Plíšková končí
Video se připravuje ...
Témata:
blog, ženy, Wimbledon, osmifinále, grandslam, Jan Jaroch, sport, Barbora Strýcová, tenis, Tenis na Heureka.cz
Související články
